Hrad Zvíkov je jeden z nejkrásnějších českých hradů a zřejmě také jeden z nejzáhadnějších. Záhadology vzrušuje několik doposud nepříliš objasněných záhad, které jsou zdrojem spekulací, lidových vyprávění i starých pověstí. Na konci roku 2012 jsme se pokusili objasnit jednu z těch nezajímavějších – pověst o tajemné chodbě, která prý vede z hradu Zvíkov k nedaleké kapli Sv. Anny.
Podzemní chodba
Konečně se dostáváme k zatím poslední záhadě hradu Zvíkov. Pověstmi opředená úniková chodba z hradu měla být vykopána snad někdy v 17. století, tedy v době, kdy byl hrad neúspěšně obléhán. Údajně má vést až ke kapli sv. Anny, což je zhruba 2 km vzdušnou čarou. Pokud by se chodba stáčela podél řeky Otavy, natáhla by se na nějakých 3,5 km. To vše v žulovém podkladu…
Pověsti o této chodbě vypráví, že se v ní údajně skrývá poklad, důležitý pro český národ. Ukryli jej zde známí blaničtí rytíři, kteří prý, až soudného dne vyrazí z hory Blaník, si jej zase vyzvednou. Poklad je prý chráněn zvláštní magickou ochranou. Naposledy se o tom měli přesvědčit voraři, kteří po Otavě plavili své vory. Jednoho dne zvečera spatřili pod kapličkou sv.Anny osvětlenou jeskyni. Přirazili ke břehu a šplhali se nahoru. Vtom prý jeden z nich uklouzl, zaklel a v tu chvíli se objevil obrovský černý pes. Voraři se vyděsili a utekli zpátky na vor. Od té doby prý jeskyni nikdo neviděl.
Tolik tedy pověsti. Jak je to ale ve skutečnosti? Může mít Zvíkov únikovou chodbu? Jak to ale zjistit v památkově chráněném místě historické lokality bez jejího narušení? Možnost se naskytla až ve spolupráci mezi badateli několika spolků – byl jí geologický radar Noggin 250, tedy zařízení schopné pomocí elektromagnetických impulsů identifikovat podzemní anomálie. Geologický radar nám sice přímo neřekne, že to pod námi je chodba, ale je schopen odhalit existenci podzemních dutin, i změny materiálů nacházejících se v hloubce několika metrů.
Geologický radar Noggin 250
výrobce: Sensors & Software’s, Kanada,
frekvence měniče : 250 MHz
frekvenční rozsah: 125 – 375 MHz
Výzkum proběhl 13.10.2012. Geologický radar zajistila společnost Agartha, která jej přivezla až z Jihlavy za vydatné pomoci Milana Z.Kučery ze společnosti Jesen (Olomouc). Organizaci zajišťoval projekt Záře, rovněž tak dokumentaci spolu s kolegy z KPU.
Začali jsme na jihu, u příjezdové cesty k hradu. Po východní straně se ihned objevuje anomálie – ano jde o přívod vody a elektřiny, jak lze snadno poznat i podle hydrantu. Přesto se již poblíž brány podařilo najít v hloubce 3 metrů jakousi anomálii. Je však příliš malá a nikam nepokračuje, o chodbu tedy nejde.
Poblíž Hlízové věže dojde k dalšímu nálezu, také očekávanému. Ze sklepení hradu totiž vede chodba. Je však nedokončená a končí asi po 17ti metrech. Nám se podařilo přesně lokalizovat její polohu i ukončení. Další důkaz, že chodba je opravdu nedokončená, nikoliv třeba zavalená nebo zasypaná. Dál nepokračuje.
Přesunuli jsme se do sklepení, kde zmíněná slepá chodba začíná. Sklepy jsou vytesány hluboko do žulového masívu a první, co nás upoutá, je ve skále vytesaný kříž s překříženými rameny. V celém spodním patře sklepa je zjištěna 2 až 2,2 m vysoká navážka suti, pocházející zřejmě z pozdějších oprav hradu. Bohužel je uvnitř málo místa a georadar potřebuje k získání výsledku pojíždět. Měření nejsou úplně průkazná, ale pod vysokou vrstvou navážky se pravděpodobně nachází jedna z hradních studní. Sklepních místností bude možná více, neboť o kus dál v chodbě nacházíme v hloubce 2,5 metru klenbu nebo zlom.
Další zajímavý objev nás čeká v jedné z místností severního křídla hradu. Pod podlahou v hloubce necelého metru se nachází výrazná změna materiálu. Chodba ani sklep to ale není. Zakopaný poklad?
Území bývalého hradního pivovaru není přístupné veřejnosti, jeho okraj se nachází těsně nad vysokou skálou, zabezpečený jen malou zídkou. V těchto místech také nacházíme vrstvu novodobé navážky asi 0,5 m vysokou. Pod ní odhaluje georadar zasypané sklepy pivovaru. A zde je také nalezena další studna.
Dále byly důkladně zkoumány sklepní místnosti pod severním křídlem hradu. V jednom z nich se nachází velká vytesaná místnost – cisterna, sloužící jako zásobárna vody. Jinak zde ale nic zajímavého pod zemí nenacházíme.
Průzkum severního nádvoří hradu přináší ještě jeden objev, ten je však ihned vysvětlen. Izolovaná anomálie o velikosti 2×3 m je na místě, kde podle pracovníků hradu byla další, již třetí hradní studne a kde se v minulosti prováděl průzkumný vrt.
Přesouváme se ještě ke kapli sv.Anny ve stejnojmenné vesničce. Na kapličce se zrovna pracuje a kolem ní postavené lešení, které nám trochu komplikuje průzkum. Přesto v okolí kaple nacházíme celkem tři místa s podzemní anomálií. Podle všeho jde ale o staré hroby. Nic, co by připomínalo chodbu nenacházíme.
A závěr celé akce?
- Byl zaměřen konec slepé chodby vedoucí ze sklepa pod hradní kuchyní
- Byly zaměřeny tři místa pravděpodobných hradních studní.
- Nebyla nalezena žádná anomálie, která by napovídala, že by z hradu mohla vést dosud neznámá tajná úniková chodba. Zkoumána byla všechny místa, kudy by podle našeho názoru taková chodba mohla vést a to vždy s negativním výsledkem. Lze uvažovat snad jedině o tom, že by taková chodba musela vést z nižší části areálu hradu, která je dnes pod hladinou Orlického jezera.
Průzkum byl proveden za účasti amatérských badatelských společností:
Projekt Záře
je zájmovou badatelskou skupinou zabývající se objasňováním anomálních jevů a záhad
KPUFO o.s.
Klub psychotroniky a UFO, o.s. je nestátní nezisková organizace, zabývající se problematikou neobjasněných jevů
Jesen
je organizace zabývající se historickými záhadami
Agartha
je organizace zabývající se průzkumem podzemních prostor
Velký dík patří kastelánovi a zaměstancům hradu Zvíkov, kteří nám průzkum umožnili a maximálně nám vyšli vstříc.
Zprávu zpracovali:
Aleš Holý (Záře)
Pavel Miškovský (Záře)
Vladimír Šiška (Záře)
Lukáš Veselý (Záře)
Milan Zacha Kučera (Jesen)
R.Chosse (Agartha)
Odkazy:
Oficiální stránky hradu Zvíkov
Průzkum z pohledu společnosti Agartha
Článek o slepé chodbě v časopise Speleo
Kaple Sv.Anny na stránkách Wikipedie
Zvíkov na stránkách Wikipedie