UFO – mimozemská hypotéza (1)

Přestože název UFO hovoří jednoznačně o neidentifikovaných objektech, veřejnost, média a zejména fanoušci UFO mají jasno: jde o mimozemská plavidla. O jiných variantách vysvětlení se téměř nediskutuje. Podle ní jsou námi pozorovaná UFO mimozemská plavidla, kterými mimozemšťané přilétli pravděpodobně z jiného hvězdného systému ve vesmíru.

Mimozemská hypotéza je od počátku zkoumání UFO jednou z nejčastěji diskutovaných a nejvíce přijímaných hypotéz. Má značné množství fanoušků, ale také velké množství zarytých odpůrců.

Je vůbec možné, abychom mohli vážně uvažovat o mimozemském vysvětlení UFO? Zkusme si položit otázku: Které podmínky musí být splněny, aby mimozemská hypotéza (ETH neboli ET-hypothesis) mohla platit?

1. Musel vzniknout život i na jiných planetách ve vesmíru.

To podle názoru většiny vědců dnes není nepřekonatelná podmínka. Zcela obecně lze říci, že pokud vznikl život na naší planetě v souladu s přírodními zákony, pak tyto zákony platí v celém známém vesmíru stejně. Bylo by nepřirozené a vlastně nečekané, kdybychom měli být nějakou výjimkou a dosavadní výzkum vesmíru nám dává za pravdu. A to i když zcela přesně nevíme, jak vlastně život na Zemi vznikl.

2. Mimozemský život by měl směřovat k inteligentním formám.

To není tak úplně samozřejmá věc. Podle jediné nám známé formy života u nás na Zemi sice víme, že život všeobecně směřuje ke složitějším formám, ale – definoval vlastně někdo, co že to je vlastně inteligence? Nemám teď na mysli anekdotu o neexistenci inteligence na Zemi. Odkdy se jako lidé považujeme v naší prehistorii za inteligentní bytosti? Když jsme začali používat nástroje? Ty ale umí používat např. i vrány. A co když se civilizace vydá netechnickou cestou? Hovoří se o tzv. „civilizacích delfínů“, zaměřených třeba na svůj vnitřní duchovní svět. Ale i tady můžeme považovat za velmi pravděpodobné, že vývoj směřuje ke složitějším a tedy inteligentním formám.

3. Případní mimozemšťané musí chtít cestovat vesmírem.

To také není samozřejmé a souvisí to i s předchozím bodem. Co když je nebude svět mimo jejich planetu zajímat? Budou mít chuť a vůli poznávat vesmír? Dostáváme s zde k filozofické otázce: souvisí inteligence se zvědavostí? Je jí podmíněna? To nevíme, i když předpokládáme, že nejspíše ano. Navíc zájem o okolní vesmír mohou ovlivnit i jiné zájmy, například ekonomika a hledání surovin.

4. Případní mimozemšťané musí najít prostředky k překonání mezihvězdné vzdálenosti (a času).

A tady už narážíme na odpor velké části vědecké veřejnosti. Zcela ve zkratce řečeno: rychlost světla ve vesmíru je konečná a nepřekročitelná pro cokoliv hmotného. Mezihvězdné vzdálenosti jsou příliš velké a cesty trvající stovky, tisíce nebo statisíce let postrádají smysl. Zatím nebylo vymyšleno a vyzkoušeno nic, co by tuto překážku umělo překonat. Mezihvězdné archy vlekoucí se podsvětelnou rychlostí vesmírem mají smysl pouze při pozvolné kolonizaci okolního vesmíru.
Přesto si alespoň teoreticky můžeme některé možnosti představit. Hovoří o tzv. řízených fluktuacích, tedy výjimkách z přírodních zákonů, o deformaci prostoru pomocí např. umělé červí díry (což je zatím ale nepředstavitelné pro obludné množství energie, která by k tomu byla potřeba), o teoreticky existujících nadsvětelných částicích tachyonech, nebo o tzv. warpovém pohonu (neboli surfování na gravitačních vlnách).
Zkrátka a prostě, nemůžeme nikdy vyloučit, že v budoucnosti nepřijde někdo jako další Albert Einstein a neřekne nám, že je opět třeba upravit fyziku. Jestliže někdy lidé něco vymysleli, dá se očekávat, že dříve či později přijdou na způsob, jak to uskutečnit. A případní mimozemšťané mohou mít před námi náskok i pár miliard let.

A tak, jak se zdá,  mimozemskou hypotézu zatím úplně vyloučit nemůžeme. Můžeme s ní počítat s jako více nebo méně pravděpodobnou, ale nikoliv nemožnou.

Pokračování…