Stephen Webb je britský fyzik, působící na Open University v Anglii a svojí knihu „Kde tedy všichni jsou?“ napsal jako svěží a provokativní pohled na možná řešení tzv. Fermiho paradoxu. Nalezl jich celkem 49 a vzápětí dodává padesáté vlastní vysvětlení slavné Fermiho otázky. Proč se nám mimozemšťané ještě neozvali? Proč nevolají, proč dosud nepřiletěli? Jak to, že si tu nepodávají ruce nejrůznější mimozemské delegace? Od chvíle, kdy Fermi tuto otázku vyslovil, dodnes nebyl nikdo schopen na ní jednoznačně odpovědět.
Fermiho paradox se zrodil v létě roku 1950 v americkém Los Alamos. Italský fyzik Enrico Fermi chodil se svými kolegy do restaurace. Jednou, ve společnosti Edwarda Tellera, Herberta Yorka a a Emila Konopinského se stočila řeč na létající talíře, jichž byly plné tehdejší noviny. Zatímco se už řeč stočila jinam, Fermi náhle vyhrkl: „A kde tedy, ksakru, všichni jsou?“ Fermiho kolegům bylo jasné, že nejde jen o řečnickou otázku, že Fermiho poznámka má mnohem hlubší dosah a skrývá v sobě hluboký paradox.
Bylo jasné, že nikdo nebere zprávy o létajících talířích příliš vážně. Jenže 50. letech minulého století panovala představa, že mimozemšťany musíme už každou chvíli objevit. Pozemská ekonomika, výroba energie a technologie narůstaly geometrickou řadou a pokud bychom předpokládali civilizaci jenom o pár století starší než naše, musela by se ve vesmíru nějak projevovat. Zachytili bychom jejich vysílání, nebo pozorovali důsledky technologického vývoje, tedy např. bychom pozorovali ve vesmíru nějaký „zázrak“, který nelze vysvětlit jako přírodní jev. Nic z toho se však nestalo a tak se Fermiho slavná věta stala paradoxem.
Stephen Web nabízí hned několik desítek řešení. Tato řešení rozdělil do tří skupin:
- mimozemšťané existují a jsou tady
- mimozemšťané existují, ale ještě s námi nekomunikovali
- mimozemšťané neexistují
Některé z Webbem navrhovaných řešení nejsou ani míněny vážně, byť jsou jakkoli vtipné (mimozemšťané jsou Maďaři). Jiné jsou dávno známé a přetřásané jako např. hypotéza kosmické zoo, nebo ta, že život je příliš vzácný a vzdálenosti ve vesmírů přliš velké. Sympatické je, že Webb do své knihy zahrnul i spekulativní hypotézy jakými je např. archoastronautická hypotéza o návštěvě mimozemšťanů v naší minulosti, nebo méně známá hypotéza, že „vesmír je tu pro nás“, tedy že žijeme ve virtuální realitě a náš svět není skutečný.
Webbova kniha je plná originálních nápadů a zajímavých informací. V každém ohledu nás nutí přemýšlet nad naším místem ve vesmíru. Tuto knihu by si měl zcela určitě přečíst každý, kdo se o otázky možného mimozemského života zajímá.