Skutečný příběh Travise Waltona

Arizonské  městečko  Snowflake  ve  White Montains 5.listopadu 1975. Skupina vyděšených dřevorubců se  vrací z lesa s neuvěřitelnou zprávou: jejich kolega byl unesen létajícím talířem!

Snímek režiséra Roberta Liebermana  (1947) Oheň v oblacích byl však  přes  neuvěřitelnou  fantastičnost  tohoto  tvrzení natočen podle skutečné  události. Podle shodného  tvrzení všech účastníků se  po  práci  v  lese  setkala  parta  dřevorubců  s  něčím,  co dnes nazýváme UFO. Jeden z nich,  Travis Walton, je nejprve sražen k zemi  neznámou   silou  a  potom  vtažen   na  palubu  obrovité mimozemské kosmické  lodi. Během pěti dnů, které zde strávil, byl skutečně  nezvěstný.  Teprve  poté,   co  ho  jeho  přátelé  opět ve zuboženém  stavu nacházejí, si postupně  vzpomíná na své dosti otřesné zážitky z pobytu „tam uvnitř“.

Film, který je někdy omylem  považován za sci-fi, se alespoň v základních rysech  drží skutečné výpovědi Travise  Waltona a jeho prátel. Neřeší  však ani v  nejmenším „ufologickou“ problematiku. Ani  otřesné  zážitky  Travise  uvnitř  UFO  netvoří hlavní páteř celého příběhu. Místo tohoto poměrně atraktivného tématu si tento film  vzal  na  mušku  něco  úplně  jiného:  chování  lidí  náhle postavených do mimořádné situace.

Vyprávění  vyděšených mladíků,  kteří  se  vrátili z  lesa bez svého kamaráda  nevěří nejen vyšetřovatelé, ale  nepřijme jej ani jejich  okolí, sousedé  a postupně  i jejich  rodiny. Přestože se celá skupina  podrobí vyšetření na  detektoru lži, neustále  jsou podezříváni,  že  svého  kamaráda  zavraždili.  Ani  poté, co je Travis Walton v těžkém šoku a se ztrátou paměti nalezen, se situace příliš nezmění – nyní jsou podezíráni,  že všechno zinscenovali, aby se stali slavní…  Hlavní hrdina příběhu a  Travisův přítel a švagr nakonec stupňujícímu  se tlaku okolí  podlehne. Opouští rodinu  a uchyluje se do ústraní.

Tento film je vynikající psychologickou sondou do nitra lidí, kteří jsou postaveni do krajně neobvyklé situace. Je to výpověď o nedůvěře a podezíravosti, která se skrývá v každém z nás, když ztratíme jistotu každodenní rutiny. Ukazuje, jak snadno lze vykolejit mezilidské vztahy v případech, kdy jsou lidé konfrontování s něčím naprosto neznámým, s něčím co odporuje naší dosavadní životní zkušenosti.

Nejen pro ufology je zajímavá zpráva, uvedená až v závěrečných titulcích.  Hovoří  o  tom,  že  v  únoru  1993  se  celá skupina dřevorubců i s Travisem Waltonem znovu podrobila důkladné zkoušce na detektoru lži. Výsledek? Jednoznačný – všichni hovoří pravdu.