Zajímavé svědectví o nepříjemně blízkém setkání s tajemným jevem zapsal před lety jeden z členů projektu Záře, ing. Otakar Nekola, který již bohužel není mezi námi. Bohužel se mu nepodařilo získat bližší podrobnosti o datu události ani přesnější popis místa, kde k setkání došlo. Pozorovatel podle něj nechtěl ani prozradit svojí identitu z obavy před zesměšněním. Svědectví předkládáme tak, jak bylo zapsáno.
Informaci podával zkušený pracovník ze 100kV rozvodny, dobře obeznámený s účinky vysokého napětí po přiblížení člověka k silnoproudému zařízení pod napětím. Za své dlouhé praxe měl navíc možnost sledovat ze svého pracoviště ve velínu i za bouří údery blesku do venkovní rozvodny 100kV včetně několika kulových blesků, které „běhaly“ po sběrnicích.
Na dovolené v Beskydech v bezbouřkovém dni při chůzi po lesní cestě, která byla dosti hlubokým úvozem, najednou viděl, jak proti němu „běží“ rychlostí asi 10 km/h třímetrová pravidelná šedomodrá koule. Vyhlížela jako by byla z nějakého částečně průsvitného kouřového oparu a přesně sledovala průběh úvozu. Protože ji pokládal za kulový blesk, pokusil se vyběhnout z cesty do strany, ale napravo i nalevo mu v tom bránily vysoké břehy úvozu a než se rozhodl, že uteče zpátky, koule se přiblížila a pohltila ho. Při přiblížení ani při dotyku nepocítil vůbec žádné elektrostatické účinky vysokého napětí. Když byl uvnitř koule, zdálo se mu, že šumění lesa částečně utichlo, „jako by mu zalehlo v uších“ a okolí viděl zbarvené tmavožlutě s nádechem do červena. Bez jakýchkoli dalších pocitů koule přes něj přeběhla a jak se vzdalovala dále po cestě stále stejnou rychlostí, vypadala opět šedomodře. Zkušený elektrikář tvrdil, že určitě nemohla mít nějaký el. potenciál, protože by to musel poznat. Na zdravotním stavu to žádné následky nezanechalo, jedině se zpotil hrůzou, že ho „kulový blesk“ zabije.
Zapsal ing.O.Nekola, projekt Záře
—
Již několikrát jsem zaslechl z odborných úst, že to, co považujeme za kulový blesk, asi nebude jediný fyzikální jev, ale více různých. Přestože k mechanizmu fungování známé „klasické“ formy kulového blesku se již vědci přiblížili, evidentně existuje možná několik podobných druhů exotických výbojů, či spíš stabilních plazmových útvarů. Byly již mnohokrát pozorovány za druhé světové války a nazývány „foo-fighters“, zatímco dnes je označujeme běžně jako UFO. Charakteristický je jejich kulový tvar a obvykle větší, několikametrové rozměry. O způsobu, jak tyto útvary vznikají, jak se udrží pohromadě a jaké procesy zde probíhají, nemáme zatím ani potuchy…