Kdo byl Hirzo z Klingenbergu?

Mezi prvními purkrabími, kteří spravovali hrad Zvíkov, se objevuje tento člověk s podivným a velmi neobvyklým jménem. Hirzo, jak jej jmenují latinské prameny, či jak jej uvádějí jiné prameny: Hrz, Hircz, Hersso, Hýř, či Hereš (¹). Kdo byl a odkud pocházel tento šlechtic, který spravoval hrad Zvíkov v prvních letech jeho výstavby?

Domněnky

Hirzo z Klingenbergu patřil mezi významné dvořany krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Podle některých domněnek šlo o člověka neurozeného původu, kterého teprve král Přemysl Otakar II. pasoval na rytíře (²).

Podle jména však zcela jistě nebyl místním šlechticem. Většinou se předpokládá, že do Čech přicestoval z Porýní (³), nebo ze Švábska (⁴).

Porýní i Švábsko se nacházejí v bezprostředním sousedství Francie – kolébky Chudých rytířů Krista a Šalomounova chrámu, čili templářů. Pocházel snad podnikavý a patrně bohatý cizinec odtud?

A co to divné jméno, zejména jeho varianta Hrz. Ta totiž připomíná jazyk, který v psané podobě samohlásky vynechává: hebrejštinu.

Reálie

O Hirzovi se dozvídáme nejprve v letech 1241 a 1248, kdy je na dochovaných listinách jmenován jako mistr královské kuchyně (magister coquinae).

Od roku 1250, kdy se stal purkrabím na hradě Zvíkov, byl tento hrad nazýván Klingenberg a Hirzo získává přídomek: Hirzo z Klingenbergu. Za jeho správy probíhá dostavba jádra hradu Zvíkov (zhruba v letech 1250-1270). V této době také probíhá výstavba královského hradu Písek, nejstaršího dochovaného kamenného mostu přes Otavu v Písku a také královského hrádku a kostela v Myšenci. A hle: u všech těchto akcí nalézáme jako hlavního donátora a správce Hirza z Klingenbergu!

Hirzo z Klingenbergu (zdroj Wikipedia)

Tajemný Hirzo však nezůstává jen u toho.  Správcem Zvíkova byl jmenován několikrát, naposledy v r. 1260, dále pak nevíme přesně do kdy. V roce 1249 získává od krále tzv. Mokerský újezd, v němž založil několik nových sídel.

V roce 1263 se jeho jméno objevuje na zakládací listně kláštera Zlatá koruna poblíž Českého Krumlova.

V roce 1265 Hirzo z Klingenbergu  vyměřil a založil město České Budějovice.

Z toho, co o tomto člověku víme, je jasné, že byl velmi významným lokátorem – zakladatelem mnoha významných staveb i sídel.  Byl osobou, která byla vykonavatelem královských záměrů a to jak u krále Václava I., tak i Přemysla Otakara II. Byl osobou, která měla u obou panovníků bezvýhradnou důvěru a byly jí svěřovány ty nejdůležitější projekty.

Hirzo byl jedinou osobou, která se pohybovala v panovníkově bezprostřední blízkosti, mezi nejvýznamnějšími muži království a v listinách se její jméno ve svědeckých řadách vyskytovalo po jejich boku (¹).

Hirzo byl členem tzv. terciánů, tedy Třetího řádu Dominikánů (Ordo Preadicatorum) (²).

Hirzo z Klingenbergu zemřel 13. 3. 1275 a je pohřben v cisteriánském klášteře Zlatá koruna, kterému také jako bezdětný odkázal veškerý svůj majetek (⁵).

Hirzův náhrobek v klášteře Zlatá koruna (zdroj: Encyklopedie Č.Budějovic)

Závěry

Zdá se, že toho o osobě Hirza z Klingenbergu víme docela dost. Působil v jižních Čechách dost dlouho a zanechal po sobě dost viditelných stop.  O jeho prospěšné činnosti se dochovala řada zmínek v kronikách a historických listinách.

Přesto nevíme vůbec nic o jeho původu. Odkud k nám přišel? Kým byl, než se tu objevil? Proč má tak neobvyklé jméno?

Literatura

1. Jiří Kuthan, Zvíkovský purkrabí Hirzo, Příspěvek k dějinám kolonizace jižních Čech, Československý časopis historický 19, 1971.
2. Projekt Hirzo
3. Čs. Wikipedie
4. Anna Sittenberg, Josef Wasll a Karl Beer -Überblick über die Siedlungsgeschichte des südlichsten Böhmerwaldes
5. Středověk