V parném létě, kdy slunce vyhání sloupce teploměrů vzhůru, můžete někdy spatřit ve vzduchu podivný útvar. Někdy má nezřetelné obrysy, jindy vypadá jako kroutící se červ šedé nebo hnědé barvy a pohybuje se ve vzduchu nevysoko nad zemí. To přehřátý stoupající vzduch začal ze země sbírat prach drobné předměty nebo slámu a zviditelnil tak svoje kontury.
1.4. Pevné částice v ovzduší (litometeory)
1.4.1. Větrný vír (tromba)
Charakterististické znaky:
– červovitý útvar šedé nebo bílé barvy
– proměnlivý tvar
– jen při teplém počasí
Správně se tyto atmosférické jevy nazývají tromby. Tromba je podle meteorologické definice amtosférický vír s nehorizontální osou rotace. Průměr tromb se pohybuje několika desítek centimetrů až po stovky metrů. Tromby se dají dále rozdělit na malé a velké, přičemž je mezi nimi velký rozdíl – vznikaji totiž odlišně.
Velké tromby vznikají při bouřkách a jejich výskyt je vázán na specifické podmínky. Vznikají pod bouřkovým mrakem cumulonimbus při střetnutí velmi vlhkého, většinou oceánského vzduchu s velmi teplým a suchým pevninským vzduchem. Tvar velké tromby je obvykle nálevkovitý nebo trychtýřovitý. Pokud se konec tromby nedotýká země, nazývá se tuba, v okamžiku kdy se konec tromby dotkne zemského povrchu, jedná se o tornádo. Definice tornáda: Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody.
Velké tromby nebývají obvykle zaměňovány za UFO, alespoň jsem se s tím zatím v praxi nesetkal. Jinak je tomu ovšem u malých tromb.
Malé tromby jsou menší přízemní víry. Mechanizmus jejich vzniku je jiný – vznikají při přehřátí zemského povrchu. Proto jsou vázány na velmi teplé počasí a nejčastěji se vyskytují na plochách, kde se opírá slunce – na polích, hřištích, letištních plochách a na pouštích. Protože tyto víry vznikají primárně od zemského povrchu, prakticky vždy do sebe nasávají jeho součástí: prach, písek, slámu apod. Tím se stávají viditelnými i na velkou vzdálenost. Obvykle nepůsobí žádné škody, kromě toho, že občas rozhází kupu sena nebo roznesou prach a nepořádek. Lidově jsou tyto malé tromby nazývány jako čertíci, rarášci nebo polednice. Mají poměrně krátkou dobu trvání, která nepřesahuje několik minut.
Tím, že vzdušný vír do sebe natáhne malé částice, stává se viditelným útvarem a pro náhodného pozorovatele se může stát neznámým objektem na obloze – tedy UFO. Zpravidla bílý nebo šedý kroutící se červíkovitý útvar nemusí být svědkem ihned identifikován a proto se již objevil i mezi UFO ohlášenými v České republice.
1991.06.16.01 – Příšovice
„Dnešního dne jsem vobci Příšovice ve 12:28 pozoroval na obloze zajímavý úkaz… jev byl tak výjimečný, že nemohu tvrdit, že šlo o zvláštní druh oblaku vzniklý přirozenou cestou, ani že šlo o kondenzační stopu za letadlem.
Celý úkaz připomínal kondenzační stopu po přeletu ´čehosi´ z nízkých výšek dále vysoko mimo atmosféru. Objekt, který mohl tuto stopu vytvořit jsem nepozoroval.
Tvar – podlouhlá úzká hadovitá ´roura´, vystupující kolmo vzhůru nebo visící kolmo dolů.
Barva – žlutá až bílá
Nápadné detaily – v horním konci stopy jakoby rozšířená a nahuštěná hmota.
Způspb letu – vznášení, úkaz se asi po 20 sec postupně rozplynul tak, jak je nakresleno na schématu. Poslední zanikla vrchní rozšířená část.“
Zajímavé v tomto případě je, že úkaz pozoroval člověk amatérsky se zajímající o meteorologii a napadlo jej vysvětlení jako (velké) tromby. To však ihned zavrhl, protože pro vznik velké tromby nebyly vhodné meteorologické podmínky (cumulonimbus), naopak bylo ustálené proudění teplého vzduchu od jihozápadu.
Další informace o těchto zajímavých jevech naleznete zde:
http://www.tornada.cz/o-tornadech/http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer&menu=JSPTabContainer/P10_0_Aktualni_situace/P10_1_Pocasi/P10_1_4_Info_zajim/P10_1_4_2_Tornada&nc=1&portal_lang=cs#PP_Tornadahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Tromba
Čtěte také další díly seriálu.