Tato psychická porucha je známá pod různými názvy: mytomanie, pseudologia phantastica či bájivá lhavost. Určitě jste se někdy s takovou osobou setkali. Postižený je nutkán neustále vyprávět vymyšlené příběhy. V těch může vystupovat nejen jako hrdina a snažit se tak získat obdiv a respekt okolí, ale často také jako oběť, která vyžaduje od okolí soucit a péči. Důvodů lhavosti může být více, ale nejčastější je podvědomá snaha o zvýšení společenské prestiže a zvýšení dojmu své důležitosti.
5.4.2. Syndrom bájivé lhavosti
Obvyklé jsou případy, kdy si člověk své lhaní prakticky vůbec neuvědomuje a svým konfabulacím uvěří. Bájivá lhavost je obvyklá u dětí do 6ti let, u nichž v pozdějším věku odezní. U dospělých lidí už jde ale o psychickou poruchu, která nemusí být jen zábavná pro okolí. Lidé, postižení touto poruchou mohou být i velmi nebezpeční pro své okolí i pro sebe. Soudní praxe zná stovky případů lidí, kteří se snažili upoutat pozornost okolí sebepoškozováním a rafinovaným silmulováním nejrůznějších chorob. Mnoho případů údajného domácího násilí nebo znásilnění bylo vyfabulováno jedinci s tímto syndromem. V naší zemi patří mezi známé příběh režiséra Filipa Renče, který byl v roce 1995 falešně obviněn třináctiletou dívkou ze znásilnění. Filipa Renče stála tato příhoda málem kariéru, dívka však po prohraném soudu skončila ještě hůře: trpěla střídavě anorexií a bulimií, poté řešila své problémy pervitinem a v roce 2003 spáchala sebevraždu.
Mezi bájivými lháři lze nalézt velmi pestrou společnost lidí, kteří lžou z různých pohnutek a také s různým umem, nebo, chcete-li, s rafinovaností. Lidi s bájivou lhavostí tak lze rozdělit do kategorií, v nichž na začátku stojí nepříliš inteligentní a zakomplexovaní lidé, jejichž neobratné lži jsou obvykle snadno odhalitelné. Na konci žebříčku však jsou lidé s vysokou inteligencí, kteří dokážou své fabulace dovést až téměř k dokonalosti, dokáží často umně směšovat skutečnost se svými výmysly takovým způsobem, že jim okolí snadno a dlouhodobě uvěří. Bájivou lhavost často provázejí i další psychické poruchy. Objevuje se nejčastěji u lidí s histriónskými rysy (histrión = herec, kejklíř).
Je však třeba rozlišovat mezi touto psychickou poruchou a účelovým lhaním. Proto se různí podvodní obchodníci, lidé páchající nevěru, ale i politici nemohou vymlouvat na tuto nemoc.
Jaké jsou nejčastější symtomy bájivé lhavosti?
- spřádání fantastických smyšlených příběhů
- jedinec se zcela vžívá do svých vybájených představ
- představy jsou prožívány jako skutečnost, postižený jim věří
- konfabulace – smyšlenky
- patologické lhaní
- patologické podvádění
- chování typické pro histrióny a hysteriky
Je jasné, že mezi svědky pozorování UFO se vyskytují i osoby s touto poruchou. Vyprávění tajemných příběhů je do určité míry společensky zajímavé a přitažlivé. A což teprve v případech blízkých setkání, zážitků syndromu únosu do UFO a hlavně kontaktérských příběhů! Případy vyfabulovaných příběhů se v ufologii vyskytují dosti často. Bohužel, jejich příběhy jsou dále živeny bulvárními médii a zájmem společnosti o sice neuvěřitelné, ale velmi bizarní historky. Nechci zde zdaleka tvrdit, že všechny příběhy z této oblasti jsou bludem psychicky narušených lidí. Je ale třeba počítat s tím, že zde se lidé se syndromem bájivé lhavosti vyskytují velmi často. V každém případě může být ufologům velmi podezřelé veřejné vystupování takových osob a jejich prezentace v bulváru – mnohdy s vlastní fotografií a jménem. Lidé, kteří mají skutečné zážitky blízkých setkání se takto obvykle nechovají.
Lidé s bájivou lhavostí v minulosti nadělali ufologii mnoho škody, typickým případem může být známý kontaktér George Adamski.
Další informace naleznete zde:
Konfabulace
Mýtománie (chorobná lhavost)
Lhaní jako droga
Histriónská porucha osobnosti