Česká republika sice není polární oblastí, přesto však občas nastanou podmínky, kdy můžeme i v našich zeměpisných šířkách pozorovat na obloze polární záři. Dochází k tomu obvykle v obdobích maxima sluneční činnosti, které se opakují v cyklu jedenácti let. A protože to není ani zdaleka obvyklý jev, stává se, že bývá ohlášen jako neznámý jev na obloze, čili vlastně UFO.
2.1.2. Polární záře (Aurora borealis)
Charakterististické znaky:
– v kronikách popisována jako „bojující vojsko na obloze“
– nám svědkové uvádějí „hořící oblohu“
– někdy vypadá různobarevné světelné sloupy
– u nás vždy nad severním obzorem
Jak k tomuto jevu vlastně dochází? Na Slunci vznikají chladnější oblasti – sluneční skvrny, které jako bubliny stoupají k povrchu a praskají. Přitom dojde k vystříknutí slunční plazmy do prostoru, tedy sluneční erupci. Tuto plazmu, letící od Slunce, tvoří většinou jádra vodíku (protony) a hélia (alfa částice), které letí rychlostí několika stovek kilometrů za sekundu. Pokud je erupce „správně“ nasměrována, dorazí tento oblak nabitých částic k Zemi. Tady se nabité částice setkají s magnetickým polem naší planety a vzájemně se ovlivňují. Částice naše magnetické pole částečně deformují a mají snahu ho jakoby odfouknout, zatímco zemské magnetické pole tyto částice navede k pólům.
U zemských pólů se pak tyto částice ve výšce asi 90 – 150 km setkávají s molekulami atmosféry a z atomů dusíku a kyslíku odtrhávají elektrony. Ty se potom vracejí ke svým atomům a vyzařují přebytečnou energii. Dusík, který je hlavní složkou zemské atmosféry přitom vyzařuje jen nevýrazně modrofialovou barvu, zatímco mnohem výraznější zelená a vzácněji červená jsou vyzařovány atomy kyslíku.
Polární záře a s ní spojené jevy (hlavně kolísání zemského magnetického pole) má některé nepříjemné důsledky pro naší civilizaci. Především jsou ohroženy družice na oběžné dráze, které může prou nabitých částic doslova oslepit a někdy i trvale poškodit – se všemi důsledky z toho vyplývajícími, jako jsou výpadky telefonního spojení, internetu a dalších dat. Ohroženi radiací jsou i astronauté nacházející se nad zemskou atmosférou. Kolísání magnetického pole může vyvolat indukci v dálkových vedeních, vyřadit tak velké části elektrické sítě. A v neposlední řadě mají prudké změny zemského magnetického pole vliv i na lidské zdraví – i když nejde o prokázaný fakt, statistiky úmrtnosti v nemocnicích nebo nehodovosti na silnicích hovoří jednoznačně.
Polární záře v Čechách nad Lužickými horami (zdroj)
V naší zemi můžeme pozorovat polární záři jen při silnějších slunečních bouřích a to výhradně nad severním obzorem. Projevuje se nejčastěji jen „podivně“ osvětlenými oblaky, výjimečně však lze pozorovat dynamicky proměnlivé červené skvrny a občas i mihotavý nazelenalý závoj. Často bývá polární záře považována za vzdálený požár. Ve starých kronikách se vyskytují záznamy o silnějších polárních zářích, kde jsou popisovány jako bojující vojsko na obloze, nebo požár oblohy. Neprávem se polárním zářím připisuje, že jsou předzvěstí společenských změn, protože největší polární záře byly u nás pozorovány těsně před vypuknutím 2. světové války a také 17. listopadu 1989.
Evidentní polární září je například ohlášený případ 1939.00.00.01-UFO-Pohořelice.
Další informace naleznete zde:
http://ukazy.astro.cz/polar.php
http://www.astro.cz/rady/ukazy/polar/
Aurorální monitor
http://www.swpc.noaa.gov/pmap/pmapN.html
http://www.gedds.alaska.edu/auroraforecast/
http://www.solarcycle24.com/
Spaceweather.com
Aurora Beacon & Online Magnetometr
NOAA POES Auroral Activity
NOAA / Space Weather Prediction Center
Spacew.com
Čtěte také další díly seriálu.