Dost často lze nalézt v literatuře tvrzení, že mnoho pozorování UFO lze vysvětlit hořícím, nejčastěji bahenním plynem. Dosavadní zkušenosti projektu Záře však tomuto tvrzení odporují. Nepodařilo se najít jediný případ, kdy by byl spontánně hořící bahenní plyn vůbec v přírodě pozorován.
1.5. Ostatní neobvyklé jevy v atmosféře
1.5.1. Hořící plyny
Charakterististické znaky:
– světelné objekty
– poblíž zemského povrchu
Dost často lze nalézt v literatuře tvrzení, že mnoho pozorování UFO lze vysvětlit hořícím, nejčastěji bahenním plynem. Dosavadní zkušenosti projektu Záře však tomuto tvrzení odporují. Nepodařilo se najít jediný případ, kdy by byl spontánně hořící bahenní plyn vůbec v přírodě pozorován.
Přitom se na tento fenomén nejčastěji svádí známé pozorování bludiček. Bludičky se hojně vyskytují v našich pověstech jako světélka v bažinách a na blatech, která se prý objevují vždy v lichém počtu, zpravidla za temných nocí, když se schyluje k bouři. V pověstech jsou to duše dětí zemřelých před křtem (nekřtěňátek) nebo zemřelých čarodějnic. Bludičkám se také říkalo také světýlka, cvendy, rychmandle, nebo zhubenčeta.
Racionální vysvětlení pro tyto světla se hledala dost obtížně. Tu se původ bludiček sváděl na světlušky, jindy na světélkující houbu parazitující ve ztrouchnivělém dřevu, jehož drť zůstala v peří sov nebo jiných ptáků. Světélkující sovu dosud nikdo nechytl a světlušku lze sice rychle chytit, ale také rychle poznat. Novodoběji se hledá vysvětlení v různých typech elektrického výboje (eliášův oheň, kulový blesk, zemská světla).
Nejčastěji ovšem se viní z původu mámivých nočních světélek hořící bahenní plyn. Inu, v pověstech se světélka opravdu objevují na místech, kde na tento plyn můžeme narazit. Jenže hořící ho ještě nikdo neviděl.
Bahenní plyn je totiž složen převážně z metanu. Metan je nejjednodušší uhlovodík, za normálních podmínek je to netoxický plyn, bez barvy a bez zápachu, lehčí než vzduch. Skutečně je velmi hořlavý. Bod samozážehu je 595°C, ve směsi se vzduchem exploduje při 537°C. To jsou dost vysoké teploty a rozhodně není důvod předpokládat, že by se například metan, uvolňující se z tlejícího bahna v rybníku, samovolně nějak vznítil.
Metan, který se v zimě hromadí v bublinkách pod ledem, lze po opatrném propíchnutí ledu zapálit. Hoří sytě červeným plamenem.
(zdroj)Jediný způsob, jak by se mohl metan samovolně vznítit je, že by jej doprovázely ještě jiné samozápalné látky. Jednou z nich je difosfan i další podobné látky. Některé z nich byly prokázány v trávicím traktu býložravců. Pokud by některá z těchto látek doprovázela metan, mohla by jej při styku se vzduchem zapálit. Teoreticky. Prakticky by šlo o nehybná světélka, poměrně snadno nalezitelná a identifikovatelná, vždy při zemi nebo hladině vodních ploch.
Další informace naleznete zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bludi%C4%8Dka
http://cs.wikipedia.org/wiki/Methan
http://brusleni.e-zpravy.cz/article.php?id=155
http://www.youtube.com/watch?v=sDjPhILG9GE
http://www.doplnek.com/content/zradne-bludicky
1.5.2. Chemiluminiscence
Charakteristika:
– světelné jevy v atmosféře
– pohyb souvisí s větrem
Také chemiluminiscence je jedním z jevů, o kterých se tvrdí, že mají na svědomí nejedno pozorování UFO. Bohužel v praxi zatím nikdo neprokázal, že by se tento jev někdy vyskytl ve volné přírodě.
Chemiluminiscence je světélkování doprovázející některé chemické reakce. Vzniká tak, že během chemické reakce jsou atomy nebo molekuly převáděny do excitovaného (energeticky bohatšího) stavu a svojí energii pak vyzařují ve formě světelných fotonů. Jde o přímou přeměnu chemické energie na světelnou, při které nevzniká teplo, proto hovoříme o studeném světle. Nejznámějším typem této reakce je oxidace luminolu (3-aminoftalhydrazid). Luminol se používá například v kriminalistice, s jeho pomocí se detekují i nepatrné krevní stopy.
Teoreticky lze samozřejmě předpokládat, že se v našem přetechnizovaném a přechemizovaném životním prostředí objeví i hodně exotické chemické látky, které by mohly být zdrojem chemoluminiscence, ale lze předpokládat, že by šlo o velmi vzácný jev spojený s místy v blízkosti chemických provozů a továren.
Další informace naleznete zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chemoluminiscence
http://cs.wikipedia.org/wiki/Luminol
Čtěte také další díly seriálu.