Identifikace UFO: Hodnocení svědectví o UFO

Lidé, kteří pozorovali UFO (dále jen svědkové), jsou ve velmi nepříjemné situaci. Pozorovali totiž něco, s čím neměli dříve žádnou zkušenost a na co se nemohli nikdy připravit. I to je zcela zřejmě jeden z důvodů, proč ještě otázka UFO nebyla vědecky vyřešena. Jediným zdrojem informací jsou totiž právě jen tito svědkové.

Badatelé, kteří se UFO zabývají, jsou odkázáni vždy jen na tyto zprostředkované informace. Informace od lidí, kteří pozorovali něco neznámého, byli překvapeni, mnohdy i vylekáni a jsou vždy v tomto oboru laiky. Svědkové dopředu nevědí, že budou pozorovat UFO, nevědí na co se mají soustředit, které detaily si zapamatovat.

Vědci, kteří vyžadují ke zkoumání přesné, ověřitelné a úplné informace, logicky naráži na nepřekročitelnou mez. UFO se obvykle objeví jednou, nelze na něm provádět opakované pokusy za stejných podmínek. Pro vědu je zkoumání UFO nemožné a proto ufologie, ani ta nejseriózněji pojatá, nemůže být vědecká disciplína. Není to chyba vědy, ta má svoje pravidla a nemůže je ignorovat, díky těmto pravidlům máme dnes to, čemu se říká technologický pokrok.

Není ani vinou svědků, kteří UFO pozorovali, že nejsou vždy schopni zachytit všechny důležité podrobnosti svého pozorování. Situaci sice může částečně napravit osvěta, ale stále bude existovat většina, která neví, že na obloze u neznámých objektů nemůže určit jejich výšku, velikost ani rychlost. Stále bude existovat stav, kdy část naší společnosti vypouští létající lampiony a zbývající část společnosti vůbec neví o co jde a jak se tato hračka na nebi projevuje.

Budou to vždy badatelé – ufologové, kteří musí přesně vědět, jaké informace potřebují od svědků získat a jak tyto informace zpracovávat. Musí mít na paměti, že svědectví, která získávají, i když jsou pravdivá (existují samozřejmě i podvrhy a výmysly), nejsou neomylná. Svědkové se při pozorování dostávají často do neobvyklých situací a jsou překvapeni – a to je častá příčina chybných informací již od začátku. Uvedu zde typický příklad:

Při vyhodnocování s pomocí meteorologa jsme zaregistrovali několik evidentních pozorování meteorologických balonů. Tyto balony dosahují výšky až přes 30 km a poté v řídkém vzduchu prasknou. Jejich let je sledován radarem a tak se dá potom snadno identifikovat, že šlo o pozorování konkrétního balonu. Avšak většina svědků, kteří zánik meteo-balonu pozorovali, uvedla, že na konci pozorování prudce uletěl pryč. S úplně stejným tvrzením přicházejí pozorovatelé již zmíněných létajících lampionů. Ty, když jim dohoří tableta, zhasnou a spadnou na zem. U mnoha svědků ale jejich zmizení vyvolalo dojem, že objekt bleskové odletěl pryč.

Informace tedy musí badatelé už od počátku porovnávat s již známými fakty. Tyto informace musí být vzájemně porovnatelné, u každého pozorování se tedy badatelé musí ptát na stejné věci. Proto se již v počátcích ufologie objevily dotazníky pro svědky pozorování UFO. Jedním z prvních byl známý americký projekt Blue Book, z něhož pak i většina organizací odvodila své verze dotazníků.

Karta případu v projektu Blue Book

Různé ufologické organizace pak vyvíjely své vlastní verze dotazníků, lišících se jak množstvím požadovaných podrobností, tak důrazem na to, co kdo zrovna považoval za důležité. Avšak dotazník z Modré knihy se stal jakýmsi základem z něhož většina ufologů vycházela. Nejinak tomu bylo i u projektu Záře. Jeho současný dotazník je kompromisem mezi tím, co nutně potřebujeme k identifikaci vědět a tím, co je většina náhodných pozorovatelů anomálních jevů ještě ochotna i schopna vyplnit. Na co je kladen důraz, je jasné: základní data, bez kterých se nemá smysl případem zabývat. Proto jsou v dotazníku povinná pole, jejichž vyplnění je nutné k úspěšnému odeslání dotazníku. Jsou to:

• Datum pozorování
• Místo pozorování
• Co nejpodrobnější popis pozorování vlastními slovy
• Kontaktní údaje na svědka

Datum pozorování je důležité znát proto, že stejný objekt mohli pozorovat ještě další svědkové, kteří se však mohou se svým svědectvím přihlásit třeba i mnohem později – pak se ukáže, že jde o stejný pozorovaný objekt, což je obzvlášť cenné, pro další vyhodnocování. Datum pozorování jsme proto v databázi projektu Záře zařadili jako třídící prvek a všechny hlášení (i o dalších anomálních jevech) se chronologicky seřazují podle data. To pak dává možnost při vyhodnocování okamžitě brát v úvahu všechny další ohlášené jevy.

Z podobných důvodů považujeme za důležité znát co nejpřesněji místo, odkud byl jev pozorován. Místo pozorování a jeho okolí je první věcí, kterou je třeba znát při vyhodnocování jevu. I když objekt může být vzdálen značně daleko od pozorovatele, třeba v případě záblesků (prasátek) od antén družic Iridium, je nutné znát dost podrobně polohu pozorovatele, aby bylo možné ověřit, zda šlo právě o tento jev. Při pozorování meteorologických balonů a následného ověření u pracovníků Hydrometeorologického ústavu, lze podle místa naprosto přesně určit, zda šlo o konkrétní sobdu vypuštěnou meteorology. Existuje i mnoho dalších důvodů, proč je znalost místa naprosto nezbytná ke správnému vyhodnocení pozorování.

Samotné údaje z vyplněného dotazníku nám však úplnou představu o tom, co dotyčný svědek pozoroval, nedají. Proto se snažíme nabádat svědky, aby nám vlastními slovy co nejpodrobněji popsali své pozorování. Za jakých okolností k němu došlo, jaký byl průběh toho pozorování, co se dělo během něj, jak se třeba pozorovaný objekt v čase měnil, jak se choval a mnoho dalších detailů nelze postihnout jinak, než vlastními slovy v podrobném popisu. Je třeba mít na paměti – a také dávat svědkům na srozuměnou – že každý detail pozorování se může dříve či později ukázat jako klíčový a může napomoci ke správnému vysvětlení nebo správnému obrazu toho, co se vlastně dělo.

Jen jedna věc někdy vydá za sebepodrobnější popis pozorování, a tou je třeba i jednoduchý náčrtek svědka. Nákres vzhledu pozorovaného objektu i situace pozorování často podá lepší informace, než sáhodlouhý popis. Proto je vhodné nabádat svědky k vytvoření takového náčrtku. Dnes už je velmi dobře technicky schůdné takový náčrtek, pořízený ručně, jednoduše ofotit např. mobilním telefonem, stáhnout do počítače a poslat mailem, nebo připojit k dotazníku, který je k tomu přizpůsoben.

Posledním nezbytným údajem je kontakt na osoby podávající svědectví. Nelze se divit, že vzhledem k tomu, že problematika UFO je již tak dosti zprofanována, jsou anonymní svědectví považována za nedůvěryhodná a seriózní ufologové je nemohou brát v potaz. Ještě důležitější však pro vyhodnotitele je, že potřebují mít i zpětnou vazbu na pozorovatele, kvůli pozdějším dotazům, kvůli možnosti kdykoliv se zeptat na nejasnosti ve výpovědích či zjišťovat další podrobnosti, které z vyšetřování jevu vyplynou. Vzhledem k citlivosti problematiky i tomu, že jde vlastně o osobní údaje, v projektu Záře tyto data soustřeďujeme mimo spojení s internetem a svědkům zaručujeme, že nebudou využívána k jiným účelům, než k badatelské činnosti v rámci projektu Záře.

Čtěte také další díly seriálu.