Hlízová věž byla vždy považována za nejstarší část hradu Zvíkov. Ze současného pohledu je však jasné, že přesný „počátek“ hradu nelze nijak určit. Přesto platí, že současná podoba Hlízové věže pochází někdy z počátku 13. století. Těsně poté začala hlavní výstavba hradu v té podobě, jak jej známe. Stavbu prý prováděla písecká stavební huť, která vystavěla i hrady v Písku a Myšenci i nejstarší kamenný most v Čechách ve městě Písek.
Důkaz o tom prý kameníci zanechali ve svých značkách, vytesaných ve zdivu těchto staveb. Tak to alespoň tvrdí dosavadní oficiální publikace. Je to ale opravdu tak? A co nám ještě mohou ony tajemné značky odhalit?
Reálie
Než však začneme spekulovat, pojďme se podrobněji podívat na Hlízovou věž. Její hranolovitý tvar a bosované zdivo z tmavého grandioritu jí odlišují od ostatních stavebních částí zvíkovského hradu.Tato 20 m vysoká a 12,5 m široká stavba má neobyčejně silné zdi – v dolní části jsou 3,5 m silné. Vnější plášť věže, viditelný na jižní a západní straně, tvoří 44 řad bosovaných kamenných kvádrů. Bosované kameny jsou na lícní straně opracovány jen na okrajích, zatímco střed je ponechán „nahrubo“. Právě pro tento charakteristický vzhled byla věž nazývána již ve středověku „hlízavá“ nebo „hlízová“. U spodních 14 řad kamenů je zhruba polovina opatřena vytesanou značkou. Vyšší vrstvy značky nenesou a na jejich lícní straně uprostřed jsou důlky – ty sloužily pro zachycení kamene do kleští.
Nůžkové kleště, zvané krepny. (zdroj)
Zdá se tedy, jako by znaky na kamenech věže byly umístěny jen ve spodní části proto, aby byly ve výši pohledu – ve vyšších řadách by byly ze země nečitelné. Proč tedy ale nejsou znaky opatřeny všechny kameny? Faktem je, že podobné umístění značek je i na jiných stavbách. Znaky však nejsou jen na jižní a západní straně Hlízové věže. Najdeme je i na severní straně (uvnitř hradu) nebo ve sklepení.
severní stěna věže
značka ve sklepě
Další značky však nacházíme i v různých částech hradu. Pochází od stejných kameníků, kteří stavěli Hlízovou věž? Jsou ze stejné doby, nebo jde jen o napodobení původních? Nezbývalo, než se pokusit všechny značky zmapovat a uspořádat k porovnání. To velmi komplikuje skutečnost, že některé znaky se opakují, jiné jsou zde jen jednou. Některé znaky lze obrátit o 90 nebo 180° a pak jsou shodné s jinými – jsou tedy totožné? Předpokládejme, že ano. V tom případě se na Hlízové věži vyskytuje celkem 47 typů značek:
Další znaky nalezneme především na arkádách hradního paláce. Vybarvené jsou ty, které se shodují se znaky na Hlízové věži:
Vidíme, že z 23 znaků je shodných 8, tedy více než třetina. Další znaky najdeme v průčelí hradu:
Tady se shodují s Hlízovou věží pouze dva znaky, avšak více znaků je shodných se znaky na arkádách. Čtyři další znaky nalezneme ve sklepení pod hradní kaplí:
Tady už není shoda žádná, dokonce ani s ostatními znaky na hradě. Pokud bychom tedy předpokládali, že jde o značky jednotlivých kameníků, zdá se, že jen někteří dodávali kameny pro více různých částí hradu. Nebo je to proto, že stavba různých částí hradu probíhala v delším časovém odstupu a kameníci se v průběhu času měnili?
(pokračování)