Podivné znaky na kamenech zvíkovské Hlízové věže jsou tím nejnápadnějším tajemstvím. Jsou tím prvním, co každého upoutá už při příchodu k hradu. Byly o nich vysloveny nejrůznější domněnky i spekulace. Tajemná věž se svým vzhledem i značkami na první pohled odlišuje od ostatních staveb. Co vlastně znaky znamenají, kdo a proč je vytvořil?
Asi nejstarší spekulací je historka o knížeti Nezamyslovi, který údajně nechal postavit tuto věž v roce 760, přičemž znaky na ní jsou staroslovanským písmem. Autorem je rožmberský kronikář Václav Břežan (1568-1618). Není třeba ani dodávat, že tato historka je vycucaná z prstu bez jakéhokoliv historického podkladu.
Mnohem zajímavější je však výklad lidové tradice: jde prý o účet za stavbu věže. Znaky opravdu trochu připomínají písmo, některé se opakují, jsou v řadách a vyskytují se jen ve výši zraku. Jak se později ukáže, vlastně tento výklad není daleko od pravdy.
Soubor všech značek nalezených na Zvíkově
Podle domněnky Jana Erazima Vocela (1803-1871) mohla být Hlízová věž dílem Římanů. Připomíná totiž podobné římské stavby v okolí Dunaje. Znaky na ní prý připomínají znaky pompejské – tedy staré italické písmo.
nápis na Apollónově chrámu v Pompejích (zdroj: Wikipedia)
ukázka starší římské kurzívy na voskových destičkách
z Pompejí z roku 57 př. n. l (zdroj: Wikipedia)
Dále je tu v 19. století velmi populární domněnka, že zvíkovskou věž vybudovali germánští Markomané, kteří naše země obývali v 1. a 2. století našeho letopočtu. V tuto dobu právě Hlízová věž dostala i své druhé jméno – Markomanka. Nutno říci, že omylem. Znaky na kamenech totiž měly být germánské runy. Jenže germánské runy Markomané tehdy ještě nemohli znát – podle odborníků se jejich vznik datuje o něco později – na přelomu 2. a 3. století.
Runový nápis na kameni (Isle of Man, 10.stol.) (Zdroj Wikipedia)
Zvíkov leží v místě bývalého keltského hradiště. V té souvislosti se nemohla neobjevit domněnka, že údajně nejstarší část hradu, Hlízová věž, je dílem starých Keltů a znaky na ní jsou keltskými magickými znaky. Taková domněnka se těžko vyvrací, protože vůbec netušíme zda a jaké používali Keltové magické značky.
Do řady spekulací se zařadily i domněnky o tom, že na kamenech zvíkovské věže jsou alchymistické symboly nebo astrologické znaky:
některé alchymistické symboly
astrologické symboly
Když jsme u těch spekulací, musím zmínit i tu nejdivočejší, ale také nejpodivnejší. Při vyslovení slova Glozel se každý archeolog osype. Právem. Nálezy ve středofrancouzském Glozelu nejprve vyvolaly obrovské nadšení, které ale přešlo v obrovské zklamání. V roce 1924 zde v malé propadlině nalezl mladý rolnický synek Emile Fradin kousky keramiky, hliněné destičky a úlomky kostí. Zpráva o nálezech se rozšířila a místo bylo velmi amatérským způsobem zkoumáno. Po roce se vykopávek ujal amatérský archeolog Antonie Morlet a hned v počátečním nadšení udělal zásadní chybu. Za každý nález kopáčům vyplácel odměnu. A tak se množství vykopaných artefaktů rychle rozšiřovalo a dlouho nikomu nevadilo, že některé mají velmi pochybný vzhled. V roce 1927 došlo ke skandálnímu odhalení padělatelské dílny. Archeologové se od glozelských nálezů odvrátili a dodnes je považují za falza.
Nás však zajímají jen zvláštní hliněné destičky s podivnými znaky, nacházené v glozelském nalezišti již od počátku. Původně byly vydávány za důkaz paleolitického písma. Až teprve nedávno byly tyto destičky zkoumány novou metodou termoluminiscence týmem jaderných fyziků pod vedením skotského archeologa H.McKerrella. A výsledek? Získaná data ukazují stáří tabulek na dobu mezi 700 let př.n.l až 100 n.l. V této době žili na území Francie Keltové. Šlo tedy o nějaké písmo? Nebo magické znaky? V každém případě je zajímavé, že některé znaky jsou shodné s těmi zvíkovskými.
Některé značky z Glozelu jsou shodné se zvíkovskými …