Zatím jde o nejstarší pozorování UFO, které bylo zařazeno do kategorie C, tedy neidentifikováno. V roce 1992 se na projekt Záře a tehdejší Čs.AAA obrátil pak S.K., který pak velmi podrobně vylíčil své setkání s neznámým jevem, jak je zažil ve svých deseti letech. Co se tehdy 7.10.1938 odehrálo poblíž obce Slatiny na Jičínsku, co zanechalo tak hlubokou stopu v paměti člověka, který si ani později jako vojenský meteorolog událost nedokázal vysvětlit?
1938.10.07.01-UFO-Slatiny
Hlášení o pozorování anomálního jevu / UFO
Místo pozorování: Slatiny – Milíčeves, část Malá Strana, okres Jičín, PSČ 507 01, most přes řeku Cidlinu, výška MER asi 250 metrů
Kdy: 7.10.1938, asi 7 minut před východem Slunce
Věk pozorovatele: 9 a 3/4 roku, žák základní školy
Co bylo pozorováno: nejdříve záře, později červená koule
Barva: červená přecházející do oranžové, na odletu bělavě sinavá
Počet těles: jedno
Rozměry: asi tak když spojíme 3 až 4 vycházející Slunce v kruh
Nápadné detaily: šedé až černé rotující paprsky, doprovázející červenou záři
Způsob pohybu: vznášení, rychlost asi 60 km/h, výška asi 70-200 metrů
Směr pozorování: jihozápad až jih; jižní okraj obce Slatiny, až po osadu Slatinky
Průběh pozorování: Objektu předcházela na horizontu, vzdáleném 1,8 km a opakovaně 3,5 a 5,5 km, kolísavá červená záře (co do intenzity i co do směru), připomínající nejdříve červánky, později požár. Červená záře zvolna slábla a doznívala, zabarvení se po dobu pozorování neměnilo.
Popis terénu: Pozorovací úsek měl volný výhled bez stromů. Horizontem jsou pole, převýšení vůči místu pozorování činí 20 metrů. Na horizontu je kóta 270 metrů, asi 150m jižně od Slatin. Terén ve směru pozorování je rovinatá louka šířky 200 – 400 metrů, délky (k jihu) 1 – 1,2 km, kde teče blíže k Malé Straně po okraji luk řeka Cidlina a vzdálenější okraj luk, podél Velké Strany, louky ohraničuje mlýnský náhon, Malou a Velkou stranu spojuje silnice, která přetíná luka. Ve směru odletu se vypíná les, jehož přední část se nazývá Slatina a zadní část Vrbice. V lese je kóta 288 metrů, vzdálená 1km od místa pozorování. Převýšení činí 38 metrů vůči místu pozorování, bez výšky lesa.
Stručně: vše co bylo pozorováno, se odehrálo v prostoru – most přes řeku Cidlinu, kóta 270m u Slatin, Dvůr Slatinky, kóta 288m v lese, most přes Cidlinu.
Popis jevu: Těsně před vyhoupnutím se koule nad horizont obzor silně zrudl. Koule sama, ještě červenější, se objevila během okamžiku, vzápětí. Rozeběhla se horizontálně. Od obzoru se oddělila a rychle se začala přibližovat. Barva přecházela z červené do oranžové. Vidím přesný kruh, žádná nepravidelnost. Směřuje téměř na mne. Vybíhám kolmo na směr letu. Zaujímám polohu asi 70m od silnice a asi 100m od řeky. V duchu si říkám „tak pojď blíž“. Říkám si „to je balon“. Pozoruji, že koule na úrovni mlýnského náhonu mění směr asi o 30st., stáčí se vpravo (k jihu). Zdá se, že směřuje na střed lesa. Pohled do té výrazné oranžové barvy, kterou nyní má, je příjemný a oči neunavuje. Povrch koule se nezdá být úplně stejnorodý, konkrétní tvar či kresbu nelze rozeznat. Koule však nedopřává mnoho času na pozorování, snad 15 – 20 sec.
Vzápětí vidím, jak se ke mně blíží rudá záplava, která zachovává původní směr k jihovýchodu a vypadá jako běžící stín po terénu. Vidím krajní baráky Velké Strany, jak se koupou v rudé záplavě. Uvědomuji si, že jde o záři, kterou jsem zatím při pohledu na kouli nevnímal. Záře letí velmi rychle. Vzápětí mně obklopuje ze všech stran. Vše kolem vidím normálně, ale jako přes červený filtr. Světelnost se asi o polovinu snížila. Koule zachovává svůj nový směr, je téměř na mé úrovni, ale jaksi se vzdaluje. Zjišťuji, že ta červeň je slabě kouřově zabarvena (černě) a trochu i žlutě. Změny tlaku a teploty nepozoruji, ani žádné zdravotní potíže. Pozoruji, že do té červené záplavy, do toho červeně vnímaného světa, se začínají točit šedočerné paprsky, které jsem si nazval „pádla“, točí se doleva. Vidím jejich konce 5 – 6 metrů před sebou, jsou zaoblené. Jsou to velmi tenké laloky, těžko nebo vůbec (častěji) neprůhledné, široké asi 25 cm. přicházejí ze zadu, pod úhlem 30 – 40st. stoupají a mizí z dohledu. Mezi jednotlivými laloky vidím občas červeně krajinu, což mě uklidňuje. Znovu a znovu se točí další „pádla“. Při pohledu vzhůru, již nění koule vidět, pouze červeno-černá záře zvýšené intenzity, kdy již nelze objekt dohlédnout.
Točení se zrychluje. Krajina probleskne jen tu a tam, na zlomek sec. získávám dojem, že se přidávají i paprsky, které se točí i v opačném smyslu. Oči registrují již jenom absolutně černo. Uteč! bleskne mě hlavou. Nohy kupodivu poslouchají, terén znám, tak po paměti prchám.
Ten den bylo jasno, teplo, bezvětří, dobrá dohlednost. V jaké vzdálenosti jsem začal normálně vidět, dnes již nevím. Zaběhl jsem za jasan u silnice a posléze dal hlavu ke kolenům. Zaslechl jsem slabé, velmi slabé bzučení. Rozhodl jsem se počítat do sta. Vydržel jsem do 77 a podíval se. Koule se nachází přímo proti mně, na jihu, těsně nad východním okrajem osady Slatinky. Pohybuje se plynule východním směrem. Je bledší, vzdálená 1 až 1,5 km a zdá se, že má i větší výšku. Sleduji její majestátní pohyb asi 90 sec., než zmizí za vrcholky stromů kóty 288m. Když koule odplula, šel jsem po silnici asi 200m opačným směrem a stále se ohlížel. Již se nic neobjevilo, ale vlevo od dráhy UFO, začalo vycházet Slunce.
Celý jev jsem doma popsal otci. Jednak mi nevěřil, jednak nedovedl jev vysvětlit. Oba jsme zůstali nespokojeni, zákaz vzdalovat se tak brzo ráno z chalupy a zákaz o svém pozorování nehovořit, jsem dodržel.
Objekt pozoroval S.K. Milíčeves okr. Jičín
Pro Čs.AAA a akci Záře sepsáno v Milíčevsi dne 4.srpna 1992.
místo pozorování a jeho okolí
Mezi panem S.K. v pozdějších letech vedli záhadologové čilou korespondenci. Z ní mj. vyplynulo, že pan S.K. si později všiml i anomálie, která by snad mohla souviset s pozorovaným jevem:
„Tehdy mně bylo 9 a 3/4 roku, ale zážitek to byl celoživotní. Celé pozorování jsem dal letos dodatečně na papír, zakreslil do mapy a prošel terén. Našel jsem na trase v lese záseky, čerstvé, někde v mlází. Rakovina dubů, zvýšený výskyt koulí a košťat (ochmet) na dubech v ose letu. V srpnu se pokusím o fotografickou dokumentaci, která bude muset být zimní a letní. Přestože plán těžby je vypracován v roce 1988 na deset let, záseky jsou vyznačeny a uskutečňovány nejvíce na trase pozorovaného anomálního jevu. Šířka záseků 40 ? 60m. Více by asi řeklo pozorování z vrtulníku. Trasu jsem prošel 8 km na příletu a 5 km na odletu. Pohled všude stejný.
Od otce vím, že uvedený objekt také pozoroval někdo v Rožďalovicích, nebo u Rožďalovic. Též mně řekl, že o tom psal denní tisk. Snad České slovo. Stejné UFO mělo být pozorováno i u Neratovic.“
…
„Pár slov o sobě:
Mám za sebou dvacet let práce leteckého meteorologa v čsl. armádě v letech 1950 – 1970. Byl jsem aerologem radiosondážní stanice. Dívat se na oblohu, za to jsem byl placen. Již nikdy jsem ale podobný jev neviděl a nebyl mně hlášen ani podřízenými.
Roky 1971 – 1990 jsem prožil na drenážích. Nyní jsem byl rehabilitován a povýšen do hodnosti pplk.v.v. Píšu to proto, že celou svojí celoživotní prací a osobou ručím za pravdivost zprávy, kterou Vám přikládám.“
…
„Ještě krátce bych se chtěl vrátit k pozorování ze 7.10.1938: mohu zodpovědně prohlásit, že z objektu nesálalo ani teplo ani chlad, netvořila se mlha ani jinovatka ani vítr, neměl jsem žádnou zábranu v pohybu, nedostal jsem se do vakua. Protože bylo těsně před východem Slunce, bylo již normálně vidět, čili spíše denní pozorování. Denní světlo bylo na velké ploše úplně přezářeno zvláštním červeným médiem, myslím, že neškodným. U černých paprsků samozřejmě nevím. …“
—
Ani po letech se nepodařilo pro pozorovaný jev nalézt vysvětlení. O balón zcela jistě nešlo. Bylo vysloveno podezření, že by mohlo jít o jasný bolid, jenže pozorování trvalo 8-10 minut. To je na bolid příliš, stejně jako pro kulový blesk, u něhož se předpokládá „životnost“ max. 100 až 120 sekund.