Odehrály se všechny historické události opravdu tak, jak nám předkládají učebnice dějepisu? Je v historických kronikách popsáno všechno tak, jak se to skutečně odehrálo? Nejstarší zdroje informací, staré kroniky, psali lidé, kteří byli ovlivněny – svými názory, svými panovníky a mnohdy psali na jejich objednávku. Navíc psali mnohdy o událostech, které se odehrály před stovkami let. A když nebyly po ruce písemné prameny, dovolávali se ústní tradice …a často pomohla i vlastní fantazie.
Představy o tom, že naše staré pověsti jsou ryze slovanské, stejně jako náš původ, budeme muset trochu opravit. Archeologové nám potvrdí, že první Slované, kteří k nám přišli někdy na počátku 6. století, nepřišli do liduprázdné země. Od počátku doby železné (8. stol. př. n. l.) až do přelomu letopočtu zde žili lidé halštatské a laténské kultury – tedy Keltové. A přestože měli někdy na konci 1. stol. př. n .l. naší zemi opustit, neodešli úplně všichni. Zůstaly zde zbytky obyvatelstva, pak přišli na nějakou dobu Germáni, kteří však většinou mířili dále na jih, do teplých krajin Středomoří. A pak sem začali přicházet první Slované. Pozvolna se usazovali mezi původními obyvateli a splynuli spolu. A přestože ti přijali slovanský jazyk, dochovalo se mnoho místopisných keltských názvů a také mnoho keltských zvyků a pověstí.
Jak se mohly dochovat i pověsti o (znovu)příchodu laténských Keltů na naše území se pokusí popsat tento malý seriál.
- Staré pověsti keltské? (Alois Jirásek, Kosmas, Keltové)
- Staré pověsti keltské? (Titus Livius)
- Staré pověsti keltské? (Krok)
- Staré pověsti keltské? (Kazi, Teta, Libuše)
- Staré pověsti keltské? (Přemysl Oráč, Bivoj, Blaník, Keltové v nás)