Pod hradem Zvíkov existovalo kdysi malé podhradní městečko, které je dnes zatopeno vodou přehradního jezera. Jeho součástí byl i kostelík svatého Mikuláše a k němu přilehlý hřbitov. Kostelík zde stál patrně už v době, kdy probíhala stavba hradu Zvíkov. Ještě před zatopením, v roce 1946, zde poblíž kostelíka byl nalezen zakopaný zvon. Byl to zvon ze zdejšího kostelíka? Svým stářím (byl odlit někdy mezi roky 1400 a 1450) patří k nejstarším zvonům v Čechách.
Další hradní záhadu najdeme opět v nejstarších stavebních částech zvíkovského hradu. V sousedství Hlízové věže v jižním hradním křídle se nachází kaple sv.Václava. Tou musíme projít, abychom na jejím boku našli malý lomený portál do sakristie. V této místnosti, osvětlené jen jedním gotickým oknem, najdeme kromě zvláštních hlav s dlouhými vlasy ve třech konzolách, ukončujících stropní klenbu, také nástěnné malby. A právě ty jsou přinejmenším velmi podivné.
Číst dále »Hrad Zvíkov: Podivné kresby postav s ptačími zobany
Jako každý správný středověký hrad, je i Zvíkov obestřen pověstmi o údajných únikových podzemních chodbách. Zvíkov byl skutečně několikrát neúspěšně obléhán a obráncům by se určitě tajná podzemní chodba hodila. Zejména když víme, že při obléhání v 17. století si stavovští obránci hradu hravě obstarali zásoby, pro které si došli dokonce až na nedaleký hrad Orlík. Jak to asi udělali?
Současní vědci nemají se zvíkovskými značkami problém. Jednoduše jsou to kamenické značky, vytesané v první polovině 13. století staviteli hradu Zvíkov. Možná bychom spíše měli říkat „autory přestavby hradu Zvíkov v 13.stol.“, neboť předtím zcela určitě nebyla na tomto místě zelená louka. Stejné znaky se prý nacházejí na dalších místech v Písku a okolí, kde působila stejná stavební huť.
Číst dále »Hrad Zvíkov: Tajemné znaky na Hlízové věži – porovnání znaků
Podivné znaky na kamenech zvíkovské Hlízové věže jsou tím nejnápadnějším tajemstvím. Jsou tím prvním, co každého upoutá už při příchodu k hradu. Byly o nich vysloveny nejrůznější domněnky i spekulace. Tajemná věž se svým vzhledem i značkami na první pohled odlišuje od ostatních staveb. Co vlastně znaky znamenají, kdo a proč je vytvořil?
Číst dále »Hrad Zvíkov: Tajemné znaky na Hlízové věži – domněnky
Hlízová věž byla vždy považována za nejstarší část hradu Zvíkov. Ze současného pohledu je však jasné, že přesný „počátek“ hradu nelze nijak určit. Přesto platí, že současná podoba Hlízové věže pochází někdy z počátku 13. století. Těsně poté začala hlavní výstavba hradu v té podobě, jak jej známe. Stavbu prý prováděla písecká stavební huť, která vystavěla i hrady v Písku a Myšenci i nejstarší kamenný most v Čechách ve městě Písek.
Číst dále »Hrad Zvíkov: Tajemné znaky na Hlízové věži – reálie
Korunní síň v Hlízové věži na Zvíkově není známá jen tím, že tam možná byly uchovávány české korunovační klenoty. V této místnosti se údajně projevuje cosi, co zřejmě zavdalo pověsti o Zvíkovském raráškovi. Dějí se tu podivné věci, občas nefungují přístroje, někdy se náhle vybijí baterie ve fotoaparátech nebo kamerách a jsou zaznamenány i svědectví o podivném zjevení.
Korunní síň v Hlízové věži na Zvíkově není známá jen tím, že tam možná byly uchovávány české korunovační klenoty. V této místnosti se údajně projevuje cosi, co zřejmě zavdalo pověsti o Zvíkovském raráškovi. Dějí se tu podivné věci, občas nefungují přístroje, někdy se náhle vybijí baterie ve fotoaparátech nebo kamerách a jsou zaznamenány i svědectví o podivném zjevení.
Korunní síň v Hlízové věži na Zvíkově není známá jen tím, že tam možná byly uchovávány české korunovační klenoty. V této místnosti se údajně projevuje cosi, co zřejmě zavdalo pověsti o Zvíkovském raráškovi. Dějí se tu podivné věci, občas nefungují přístroje, někdy se náhle vybijí baterie ve fotoaparátech nebo kamerách a jsou zaznamenány i svědectví o podivném zjevení.
Korunní síň v Hlízové věži na Zvíkově není známá jen tím, že tam možná byly uchovávány české korunovační klenoty. V této místnosti se údajně projevuje cosi, co zřejmě zavdalo pověsti o Zvíkovském raráškovi. Dějí se tu podivné věci, občas nefungují přístroje, někdy se náhle vybijí baterie ve fotoaparátech nebo kamerách a jsou zaznamenány i svědectví o podivném zjevení.
Hrad Zvíkov je jedním z nejlépe opevněných hradů v Čechách. Vlastně nikdy nebyl dobyt. Pokoušel se o to Záviš z Falkenštejna (1285, 1287), husité (1429), i císařské vojsko (1621-1622). Marně. Systém opevnění a hlavně vynikající strategická poloha hradu nejednou umožnila nepočetným obráncům vzdorovat mnohem silnější přesile. Snad právě proto se traduje, že Zvíkov byl domovem českých korunovačních klenotů, a že v prvním patře Hlízové věže, v Korunní síni, byla uchovávána česká královská koruna.Číst dále »Královská koruna na Zvíkově?
Mezi prvními purkrabími, kteří spravovali hrad Zvíkov, se objevuje tento člověk s podivným a velmi neobvyklým jménem. Hirzo, jak jej jmenují latinské prameny, či jak jej uvádějí jiné prameny: Hrz, Hircz, Hersso, Hýř, či Hereš (1). Kdo byl a odkud pocházel tento šlechtic, který spravoval hrad Zvíkov v prvních letech jeho výstavby?
První zpráva o existenci hradu pochází z roku 1234, kdy o něm hovoří listina krále Václava I. (1). Všeobecně se všude uvádí toto datum, kdy se předpokládá existence Hlízové věže a jižního křídla hradu. Jenomže je jasné, že obojí muselo vzniknout již dříve. Kdy?
Právě Hlízová věž se uvádí jako nejstarší část hradu. Neobvyklý vzhled této hranolovité věže, obložené bosovanými kamennými kvádry, vedl už dříve k domněnkám, že věž je mnohem starší, než předpokládaný vznik hradu Zvíkov.Číst dále »Jaké je skutečné stáří hradu Zvíkov?
Profesor August Sedláček jej nazýval králem českých hradů. Nádherný gotický hrad, v průběhu staletí střídal majitele a také dosti zchátral. Přesto stojí za to jej navštívit. Nejen proto, že jde o stále krásnou památku zasazenou v ještě krásnější krajině. Hrad je totiž opředen mnoha záhadami z nichž mnohé se doposud nedaří vysvětlit.