Vzducholodě nejsou příliš častým jevem na české obloze, nejsou proto příliš okoukané a při jejich náhodném spatření mohou snadno vznikat dohady, o co vlastně jde. Pokud nemáme vzducholoď takříkajíc přímo před nosem, ale pohybuje se ve větší vzdálenosti, je o záhadu postaráno. Na denní obloze pozorujeme pomalu se pohybující oválný nebo doutníkovitý objekt většinou šedavé barvy.
Meteorologické balony se sondou bývají dosti často označovány za UFO, jejich vzhled a zejména chování vzbuzuje dojem čehosi neobvyklého na obloze. Přitom jsou to objekty, které můžeme v našich podmínkách spatřit na obloze i několikrát za den. Z hydrometeorologického ústavu v Praze-Libuši startují balony s meteosondou čtyřikrát denně. Stačí však vhodné meteorologické podmínky a z běžného jevu na obloze je neidentifikovaný objekt.
Že nemohou být zvířata považována za UFO? Mohou! Dokonce bývají původci velmi napínavých blízkých setkání třetího druhu. Zvířata na neobvyklých místech, zvěř pozorovaná za neobvyklých optických nebo meteorologických podmínek – to všechno bývají setkání, kdy překvapený pozorovatel nedokáže určit co vlastně pozoroval.
Náhodné fotografie ptáků někdy nejde na fotografii odlišit od hmyzu, který se připletl do blízkosti objektivu. Také zde jde prakticky ve všech případech o dodatečně zjištěné objekty na fotografii, pořízené předtím. Teprve při prohlídce fotografií autor zjistí, že se na nich nachází něco, čeho si při fotografování nevšiml. Nějčastěji jde o nezřetelné skvrny, šmouhy, ale někdy i docela zřetelné objekty, které se nachází na obloze před objektivem.
Fenomenální úspěch zaznamenala NASA dnešním úspěšným přistáním robotického vozítka Curiosity na Marsu. Sonda přistávala úplně novým a nevyzkoušeným způsobem, posledním sedmi minutám před přistáním říkali technici NASA „Sedm minut hrůzy„. Sonda udržovala spojení přes orbitální modul starší sondy MRO, která již krouží kolem Marsu. Signál k Zemi letěl celkem 14 minut, proto vše řídil palubní počítač sondy.
Někdy dokážou zmátnout i zkušeného pozorovatele oblohy. Vyskytnou se na místech či v době, kdy by jste je nečekali. Ptáci jsou vlastně po hmyzu nejčastějšími objekty, které můžeme na naší obloze pozorovat. Proto ptačí UFO zaznamenáváme vlastně docela často.
Hmyz je velmi častým původcem hlášení UFO. Nejde však nikdy o přímá pozorování, ale o fotografie. Na nich se zejména v letním období objevují šedé neostré objekty, které fotograf nepozoroval a všiml si jich až při prohlížení fotografií na displeji fotoaparátu nebo doma na počítači.
Číst dále »Identifikace UFO: Hmyz
Zvířetníkové světlo (zodiacal light) je málo známým a neobvyklým úkazem, tedy alespoň mezi laiky nezajímajícími se příliš o astronomii. Proto, když se na obloze objeví a je dostatečně jasné, může vzbudit nejasnosti a dotazy, o co vlastně jde.
I komety na noční obloze mohou být objekty, které se nepodaří náhodnému pozorovateli identifikovat. Jasná kometa na naší noční obloze, pozorovatelná pouhým okem, je poměrně vzácný jev. Pokud se však vyskytne a spatří jí neinformovaný pozorovatel, je z ní krásné UFO…
Že si nikdo nemůže splést Měsíc s neznámým objektem a považovat jej za UFO? Měsíc je přece dobře známým objektem, téměř každodenně pozorovatelný na obloze! A přesto se čas od času stane, že někoho zmátne. Vždycky je to ale za neobvyklých podmínek, které vzhled Měsíce zkreslují, např. oblačnost a různé zabarvení atmosféry.
Možná někomu připadá nepochopitelné, že někdo při pohledu na jasnou hvězdu nebo planetu nepozná o co vlastně jde a označí jí za UFO. Občas k tomu ale dochází a obvykle je to kvůli neobvyklým pozorovacím podmínkám nebo okolnostem.
Po dvaceti letech odchází z vedení projektu Záře jeho zakladatel a dosavadní vedoucí Vladimír Šiška.
Česká republika sice není polární oblastí, přesto však občas nastanou podmínky, kdy můžeme i v našich zeměpisných šířkách pozorovat na obloze polární záři. Dochází k tomu obvykle v obdobích maxima sluneční činnosti, které se opakují v cyklu jedenácti let. A protože to není ani zdaleka obvyklý jev, stává se, že bývá ohlášen jako neznámý jev na obloze, čili vlastně UFO.
Někdy je to jen zlomek vteřiny, bliknutí na obloze a rychle zhasínající stopa. Jindy se na obloze rozsvítí jasně zářící koule, která přeletí polovinu oblohy, osvítí celou noční krajinu jasným světlem a táhne za sebou svítící chvost, který jen velmi pomalu zhasíná. Řeč je o meteorech a o jejich jasnější a zářivější formě, bolidech.
Dost často lze nalézt v literatuře tvrzení, že mnoho pozorování UFO lze vysvětlit hořícím, nejčastěji bahenním plynem. Dosavadní zkušenosti projektu Záře však tomuto tvrzení odporují. Nepodařilo se najít jediný případ, kdy by byl spontánně hořící bahenní plyn vůbec v přírodě pozorován.
Číst dále »Identifikace UFO: Ostatní neobvyklé jevy v atmosféře