Korunní síň v Hlízové věži na Zvíkově není známá jen tím, že tam možná byly uchovávány české korunovační klenoty. V této místnosti se údajně projevuje cosi, co zřejmě zavdalo pověsti o Zvíkovském raráškovi. Dějí se tu podivné věci, občas nefungují přístroje, někdy se náhle vybijí baterie ve fotoaparátech nebo kamerách a jsou zaznamenány i svědectví o podivném zjevení.
Korunní síň v Hlízové věži na Zvíkově není známá jen tím, že tam možná byly uchovávány české korunovační klenoty. V této místnosti se údajně projevuje cosi, co zřejmě zavdalo pověsti o Zvíkovském raráškovi. Dějí se tu podivné věci, občas nefungují přístroje, někdy se náhle vybijí baterie ve fotoaparátech nebo kamerách a jsou zaznamenány i svědectví o podivném zjevení.
Hrad Zvíkov je jedním z nejlépe opevněných hradů v Čechách. Vlastně nikdy nebyl dobyt. Pokoušel se o to Záviš z Falkenštejna (1285, 1287), husité (1429), i císařské vojsko (1621-1622). Marně. Systém opevnění a hlavně vynikající strategická poloha hradu nejednou umožnila nepočetným obráncům vzdorovat mnohem silnější přesile. Snad právě proto se traduje, že Zvíkov byl domovem českých korunovačních klenotů, a že v prvním patře Hlízové věže, v Korunní síni, byla uchovávána česká královská koruna.Číst dále »Královská koruna na Zvíkově?
V roce 1998 se odehrál zajímavý případ. Hovořilo se o tajemném letounu, snad mimozemského původu, který byl údajně sestřelen nad naším územím. Tajně jej prý studuje naše armáda a také švýcarští odborníci v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Nebo snad šlo o přísně tajný bezpilotní letoun? Tyto zprávy vzbudily mnoho spekulací a ty byly ještě podpořeny opakovaným pozorováním záhadného osvětleného objektu nad letištěm Hradčany v Ralsku. Číst dále »Nafukovací UFO
Mezi prvními purkrabími, kteří spravovali hrad Zvíkov, se objevuje tento člověk s podivným a velmi neobvyklým jménem. Hirzo, jak jej jmenují latinské prameny, či jak jej uvádějí jiné prameny: Hrz, Hircz, Hersso, Hýř, či Hereš (1). Kdo byl a odkud pocházel tento šlechtic, který spravoval hrad Zvíkov v prvních letech jeho výstavby?
Líbí se mi staré anglické přísloví, které lze velmi dobře aplikovat i na ufologii: „Když něco vypadá jako kachna, kváká jako kachna a chodí jako kachna, tak je to kachna.“ Chtělo by se tedy říci, že pokud něco vypadá jako letadlo, pak je to letadlo a nikoliv mimozemská kosmická loď chytře zamaskovaná jako letadlo. Je to tak ale určitě?
První zpráva o existenci hradu pochází z roku 1234, kdy o něm hovoří listina krále Václava I. (1). Všeobecně se všude uvádí toto datum, kdy se předpokládá existence Hlízové věže a jižního křídla hradu. Jenomže je jasné, že obojí muselo vzniknout již dříve. Kdy?
Právě Hlízová věž se uvádí jako nejstarší část hradu. Neobvyklý vzhled této hranolovité věže, obložené bosovanými kamennými kvádry, vedl už dříve k domněnkám, že věž je mnohem starší, než předpokládaný vznik hradu Zvíkov.Číst dále »Jaké je skutečné stáří hradu Zvíkov?
Profesor August Sedláček jej nazýval králem českých hradů. Nádherný gotický hrad, v průběhu staletí střídal majitele a také dosti zchátral. Přesto stojí za to jej navštívit. Nejen proto, že jde o stále krásnou památku zasazenou v ještě krásnější krajině. Hrad je totiž opředen mnoha záhadami z nichž mnohé se doposud nedaří vysvětlit.
V roce 2015 jsme provedli experiment, při němž jsme se pokusili spálit mrtvé prase s cílem najít vysvětlení SHC (Spontaneous Human Combustion, česky spontánní uhoření člověka). Jde o záhadu, která však spočívá nikoliv ve vznícení (tam je důvod obvykle znám), ale ve skutečnosti, že shoří lidské tělo včetně kostí téměř na prach. Tehdy experiment skončil předčasně. Přesto jsme z něj získali mnoho informací a zkušeností. A hlavně: inspirovali jsme odborníky z řad hasičů k dalším experimentům.
Agrosymboly se v naší republice objevují stále méně. Že bychom mimozemšťany nějak namíchli? Ne, nebojte se, takhle neuvažujeme. Faktem ale je, že se u nás agrosymbolů objevuje stále menší počet, přičemž v posledních letech šlo vždy o evidentní padělky, tedy obrazce vyšlapané lidmi. A letos zatím žádný…
Číst dále »Čas agrosymbolů, čas experimentování
Letošní kulaté výročí narození Karla IV. inspirovalo k napsání nejedné více či méně povedené publikace o této bezesporu jedné z nejdůležitějších postav naší historie. Kniha záhadologa a spisovatele Jana A. Nováka patří do té první skupiny. Číst dále »Karel IV. mystik a čaroděj
Na 2. července připadá Světový den UFO. Toto datum bylo vybráno proto, že v tento den se odehrál jeden z nejznámějších incidentů s UFO. 2.7.1947 nalezl farmář William Mac Brazel na svém ranči poblíž městečka Roswell podivné trosky poté, co předchozí noc uslyšel ohlušující ránu. Trosky byly nejprve americkou armádou označeny za „létající talíř“, poté však bylo vše dementováno. Dodnes nebylo veřejností přijato žádné z nabízených vysvětlení (meteorologický balon, projekt Mogul). Jde o nejznámější ufologický případ nejen ve Spojených Státech.
V přicházejícím létě se začínají objevovat opět první „crop cirles“ (dále CC), neboli agrosymboly. Zdá se, že lidé, kteří se o tuto problematiku zajímají, se v poslední době rozdělují do dvou odlišných skupin. Té první ani tak moc nevadí, že nejméně 95% známých agrosymbolů jsou padělky více nebo méně šikovných circlemakerů a snaží se rozluštit tajemné poselství skryté v mnohdy složitých obrazcích. Druhá skupina se pak snaží odlišit skutečný jev od padělků a hledá princip, který tento jev způsobuje. Autor i další členové našeho projektu se řadí do té druhé skupiny a je třeba říci, že si uvědomujeme stále více, že jsme vlastně pořád ještě na počátku.Číst dále »Objeví se letos autentické „crop cirles“?
A je tu další výročí, tentokrát vzpomínáme na nedožité 90. narozeniny nestora české záhadologie ing. Věnceslava Patrovského (*28.5.1926, +12.10.2000).
Věnceslav Patrovský patří neodmyslitelně k zakladatelům české ufologie a k prvním průkopníkům záhadologie u nás vůbec. Byl současníkem a spolužákem známého MUDr. Ludvíka Součka, jemuž dodnes přiznávají ohromné zásluhy za jejich obor nejen záhadologové, ale především fanouškové science-fiction.
Dnešního dne by se dožil 90 let. MUDr. Ludvík Souček (1926-1978) povoláním byl vojenský zubní lékař, jako spisovatel se věnoval především literatuře faktu (např. „Jak se světlo naučilo kreslit“, SNDK 1963), literatuře o záhadách (např.Tušení stínu, Čs.spisovatel 1974) literatuře science-fiction (trilogie Cesta slepých ptáků, Runa Rider a Sluneční jezero SNDK 1964-1968). Přeložil a zasadil se o vydání (za minulého režimu první a jediné) knihy Ericha von Dänikena Vzpomínky na budoucnost.Číst dále »Výročí – MUDr. Ludvík Souček