Agrosymbol u Přivětic – další padělek

Už první dojem z obrazce, když jsme jej spatřili na stráni obrácené k silnici, nebyl dobrý. Nápadný obrazec okamžitě přilákal pozornost lidí, a tak na krajích silnice stálo několik aut a v poli se po obrazci procházela asi desítka zvědavců. Obrazec mi svým tvarem připomenul nejspíše figurku z letité počítačové hry Pacman.

Nepřijeli jsme však pro dojmy, ale pro fakta. Protože v současné době probíhá mezi záhadology intenzivní diskuze o možných způsobech dalšího zkoumání agrosymbolů, proběhlo zkoumání tohoto obrazce již podle nově navržených pravidel. Tady jsou tedy základní fakta:

Datum objevení: 6.7.2014 odpoledne
Průzkum provedl: 7.7.2014 V.Šiška (projekt Záře), L.Šafařík (KPUFO)
Lokalita: Přivětice (RO) – po pravé straně silnice z Bezděkova do Přivětic 49°49’43.248″N,13°36’18.638″E
Druh porostu: pšenice setá (Triticum aestivum) výška 60-70cm
Nákres a rozměry obrazce:

1. Vizuální vzhled obrazce:

1.1. Provedení okrajů obrazce:
Okraje jsou velmi nepravidelné, rovné linie jsou narušovány svazky neúplně polehlého obilí, nebo obilí vtlačeného do porostu mimo obrazec.

1.2. Středové víry:
Vyznačují se velkým množstvím zlámaných stébel, zejména v jejich těsné blízkosti.

1.3. Nedotčenost půdy pod položeným obilím:
Vzhledem k tomu, že v týdnu předcházejícím objev obrazce bylo převážně suché počasí bez srážek, půda pod obilím je prakticky nedotčená a to přesto, že už před průzkumem se po obrazci prošlo několik desítek lidí. Na půdě lze však nalézt jednotlivé vydrolené obilky, ale i to může být způsobeno pošlapáním od návštěvníků obrazce.

1.4. Otisky nohou, středového kolíku, trojnožky atd.:
Ve středu celého obrazce, i středu malého kroužku byl nalezen vyhloubený důlek, který lze přičíst opření středového kolíku při vyměřování obrazce padělateli.

1.5. Jak se chovají jiné rostliny v obrazci (plevel):
nebyly nalezeny

1.6. Další růst polehlých rostlin v obrazci:
Rostliny nebyly v některých místech dokonale polehlé.

1.7. Viditelnost obrazce z komunikací, umístění středů v kolejnicích po traktorech:
Viditelnost z komunikací velmi dobrá, středy mimo traktorové koleje.

2. Vizuálně zjistitelné anomálie na rostlinách:
Při hledání anomálií byl v obrazci vyznačen čtverec o hraně 25 cm, spočítány stébla a hledány na nich anomálie. Stejný postup byl zopakován i v obilí mimo obrazec.
Počet stébel ve čtverci 0,25m2 v obrazci – 42 = 672 stébel/ m2
Počet stébel ve čtverci 0,25m2 mimo obrazec – 39 = 624 stébel/ m2

2.1. Zlomená stébla
Prakticky všechna stébla v obrazci byla zlomena nebo nalomena. Zlomeniny byly nejčastěji na hraně nadzemní části rostlin, tedy těsně nad kořínkem, často v 1. kolénku (vlevo), nebo na stéble těsně u kořenové části, kde docházelo spíše k přehnutí stébla, aniž by bylo nějak významněji poškozeno (vpravo).

2.2. Ohnutí stébel v kolénkách i mimo ně:
nepozorováno

2.3. Zvětšený průměr kolének:
Srovnávána velikost kolének ve sledovaných čtvercích 0,25 m2, nezjištěny žádné anomálie – největší kolénka měla zhruba stejnou velikost v obrazci i mimo obrazec.

2.4. Významné, okem patrné praskliny v kolénkách:
nepozorováno

2.5. Nálezy mrtvého hmyzu na rostlinách:
nepozorováno

2.6. Vizuálně zjistitelné poškození stébel a klasů (ožeh):
nepozorováno

2.7. Spirálovitě zakroucené části stonku pod klasem:
nepozorováno

2.8. Další zjištěné anomálie či zvláštnosti (vydrolení či poškození klasů):
Pozorováno částečné vydrolení zrna z klasů, ale vzhledem k tomu, že po obrazci již šlapalo patrně několik desítek lidí, lze to přičíst jim.

3. Měření v lokalitě:
Nebyla prováděna

4. Laboratorní zkoumání vzorků:
4.1. Kyselost půdy:
Odebrány dva vzorky půdy A – z obrazce, C – mimo obrazec. Po dvouhodinovém vyluhování v dest. vodě byla změřena kyselost vzorků pomocí univerzálních indikátorových papírků. Nebyla zjištěna žádná odchylka v kyselosti půdy.

4.2. Zjišťování neporušenosti buněčných membrán v kolénku stébla
4.2.1. elektrickou metodou:
neměřeno

4.2.2. kolorimetrie:
Úkolem tohoto experimentu bylo zjištění, zda obilí v obrazci nemá poškozenou vnitřní strukturu natolik, aby propustil barvivo přes přepážky v kolénkách stébel.
Test byl proveden tak, že byly z o obrazce i mimo něj odebrány stébla a oddělena z nich část s prvním spodním kolénkem. Tyto části byly obráceny spodkem vzhůru do kolmé polohy a do stébla bylo vpraveno injekční stříkačkou několik kapek barviva (červený inkoust). Po 3 hodinách byly testované části stébel vyjmuty ze stojánku, rozříznuty podélně na dvě části a fotografovány.

Z provedeného experimentu vyplývá, že v obilí odebraném uvnitř obrazce nebyla narušena přepážka v kolénkách stébel:

stébla odebraná mimo obrazec

 stébla odebraná uvnitř obrazce

 4.3. Další zkoumání

4.3.1. Zjištění průchodnosti kapilár přes nalomenou část stébla:
Zjištěno, že přes různé druhy poškození stébel , které se v agrosymbolu vyskytly -přehnutí stébla v dolní části (1), přehnutí stébla pod i nad prvním kolénkem a zároveň jeho podélném prasknutí (2) a prasknutí v prvním kolénku (3), dokáže poškozené stéblo distribuovat barvivo kapilárami v jeho stěnách dále vzhůru.

 

Závěr:

Lze konstatovat, že na agrosymbolu 2014.07.06-CC-Přivětice nebyly nalezeny žádné anomálie, které by odpovídaly jinému druhu poškození, než polehnutí obilí mechanickým způsobem.
Naopak většina zkoumaných kritérií odpovídá tomu, že obrazec byl vytvořen lidmi vyšlapáním, tedy že jde o falzifikát.

Zpracoval:
Vladimír Šiška, projekt Záře 9.7.2014