Ivan Mackerle (12.3.1942-3.1.2013) se stal prototypem badatele, který nejen záhady obdivoval, on za nimi jezdil do všech koutů světa a objevoval je pro nás, obyčejné smrtelníky. Jeho cesty byly naplněním posvátného hesla záhadologie, „nechceme věřit, chceme vědět“. On každou svojí cestou dokazoval, že záhadologie je vlastně dobrodružství poznání.
Profesor Milan Nakonečný o Ivanovi napsal v předmluvě k jedné z jeho knih (Tajemství pražského golema, nakl. Cadpress, vyd. v r. 2010, ISBN: 978-80-88969-49-5):
„Je velký rozdíl mezi lovci senzací a skutečnými záhadology, hledači pravdy o věcech neobvyklých, jimiž se náš svět nadále jen hemží. Mezi ty poctivé záhadology světové úrovně patří nepochybně sympatický, distingovaný a současně lidsky přívětivý ing. Ivan Mackerle, skvělý vypravěč, člověk, který se vzdal své perspektivní odborné kariéry (vystudoval fakultu strojního inženýrství) aby zasvětil svůj život studiu záhad.“ (celý článek o křtu této knihy)
Když v roce 1989 spadla železná opona, téměř všichni, kdo se zajímali o záhady, jsme hltali náhle odtabuizovanou literaturu o záhadách a považovali to za vrchol záhadologického snažení. Ivan Mackerle se svými přáteli neváhal: sednul na vlak, procestoval přes Rusko do Mongolska – a tam v poušti pátral po bájném červu – zabijákovi s podivným jménem „olgoj-chorchoj“.
Až se budete dívat na některý z filmů o jeho objevitelských cestách, nebo si otevřete jeho knihu, vzpomeňte si na to, že jí psal tento nesmírně skromný člověk, náš kamarád, badatel a dobrodruh ing. Ivan Mackerle.