Evoluce (1)

Čas od času mě v souvislosti s údajnými druhy všech možných mimozemšťanů napadá otázka evoluce – oblíbené, co by, kdy by.  Když se podíváme na lidskou rasu a budeme předpokládat, že jsme se opravdu vyvinuli z opů, bude to asi nejednoduší a časově zapadající volba pro nás, evoluci a taky pro planetu Zemi, kde život funguje na bázi uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku, fosforu a síry.

V první řadě je třeba si říci, že evoluci v jakémkoliv směru popřít nelze. Vzpomeňme si na objev komára obývajícího londýnské metro, který byl přinucen z důvodu nedostatku své přirozené potravy, tedy krve ptáků, přesedlat na hojně se vyskytující savce, ať už různé druhy hlodavců či samotného člověka.  Tato změna trvala pouhých 150 let! Za tuto krátkou dobu se změnil i samotný genom komára, tudíž se jedná o zcela nový druh.

Život údajně vznikl v mořích. První obojživelníci se objevili v Devonu, v prvohorách před 410 miliony let. Dinosauři tak, jak je známe, se objevili před 250 miliony let. Jejich linie dále trvala do doby před 135 miliony let. Tedy celých dlouhých 285 milionu let trval vývoj suchozemských živočichů, který ukončilo náhlé vymírání druhů. Co bylo příčinou, se pořádně neví, ale jako nejpravděpodobnější se uvádí pád asteroidu či planetky a následné dlouhodobé zastínění slunečního záření, které náhodou přežili jen ti nejmenší tvorové. To napomohlo rozvoji větve savců, kteří do té doby byli tak nějak stranou. Mezi nimi byl i rod primátů, později vyvinutý do rodu Homo, který trvá od 60-ti milionů let až do dneška. Za tu dobu jsme se stali moudře uvažujícími tvory. Co když se ale v dávné době, která následovala před náhlým vymíráním druhů, oddělila větev i moudře uvažujících dinosaurů? Času na to bylo dost a dalo by se říci, že ho bylo 5x víc než jsme ho měli my jako lidé.

Tedy jestli v Devonu již žili obratlovci, kteří byli schopni vylézt z vody, přežít a dále se vyvíjet, co se poté mohlo dít v oceánech? Tam se nebavíme o stovkách, nýbrž a miliardách let! Dost dobře si nedovedu představit, o jakou větvi vodních živočichů by se mohlo jednat, ta která by vybočila a expandovala do inteligentních bytostí, schopných rozumného uvažování. Ale příroda tvoří a dalo by se říct, že si meze neklade. Vzpomeňme třeba na takovou chobotnici. Čtyři páry končetin a každá řízená svým vlastním mozkem! Intelekt přirovnávaný k primátům. K tomu perfektní, dalo by se říci, že na Zemi nevídaný systém obrany ať už se jedná o mimikry, v nouzi vypouštěný inkoust, transformování do tvarů jiných živočichů či snad schopnost protáhnout se hrdlem lahve.

Pokud se podíváme na linii Homo sapiens sapiens, a s ní souběžně jdoucí linii primátů či opů, myšlenka inteligentních soukmenovců jiných živočišných druhů se nezdá zas tak nemyslitelná. Vyvstává pouze jediná otázka. Kde jsou?