Mezi ufology jde o známý pojem. Řeknete-li „belgické UFO“, každému se vybaví tajemný černý trojúhelníkový objekt s bílými světly v rozích. Temný, evidentně hmotný objekt zřejmě impozantních rozměrů, pohybující se naprosto potichu, chvílemi stojící na místě, jindy pohybující se rychlostí vysoko převyšující rychlost zvuku. Bez aerodynamického třesku, který známe u letadel překonávajících zvukovou bariéru.
Pronásledování
Na jaře 1990 došlo k důležitému zlomu: belgické letectvo dalo k dispozici dvě stíhačky F-16 a jeden pozorovací letoun a zapojilo se do pátrání, které organizovala SOBEPS (Société belge d’étude des phénomènes spatiaux – belgická společnost pro studium vesmírných jevů). Vojáci disponující technikou a ufologická organizace shromažďující stovky autentických pozorování očitých svědků. Tato, v našich podmínkách naprosto neobvyklá spolupráce, ihned přinesla výsledky.
Radarová stanice v Glons, Belgie.
Události vygradovaly v noci z 30. na 31. března 1990. Kolem 23. hodiny večerní spatřilo několik lidí na noční obloze známý trojúhelník. Tři jasné světelné body se pomalu pohybovaly ve stejné formaci po noční obloze a v okamžiku, kdy nad nimi prolétal dopravní letoun na běžné letecké lince, světla intenzivně zčervenala a uskočila stranou. Chvílemi bylo možno pozorovat, jak neznámý trojúhelník vydává krátké ale silné záblesky. Po chvíli se objevila druhá trojúhelníkovitá formace světel a připlula do těsné blízkosti prvního objektu V téže chvíli zaznamenaly neznámý objekt radarové stanice v Glonsu a Semmerzake. Těsně před půlnocí je proto vydán rozkaz k letu dvou stíhacích strojů F-16 pod kódovým označením NV-90.
Schéma pronásledování objektu s vyznačenými úseky, kdy se neznámý objekt podařilo zaměřit.
Vzápětí došlo k divoké honičce, kdy se piloti stíhacích letadel pokoušeli přiblížit k neznámému objektu, aby jej mohli identifikovat. Zároveň se pokusili dostat (v letecké hantýrce „zamknout“) objekt do zaměřovače. Neznámý objekt na pokusy o přiblížení reagoval dramaticky: z počáteční rychlosti asi 460 km/h a výše asi 3 km náhle zrychlil na 1800 km/h a ostrou zatáčkou (během sekundy o 70 stupňů) pronásledujícímu letounu hravě unikl.
Blesková změna rychlosti a malý poloměr zatáčky musely vyvolat v neznámém objektu obrovské přetížení a nelze vůbec předpokládat, že by v objektu byla lidská posádka. Při existujících silách, kterým musel být neznámý objekt vystaven, by se každý pozemský stroj při sebelepší vůli roztříštil na tisíce kusů. Belgické letectvo zveřejnilo i záběry palubní obrazovky jednoho ze zúčastněných letounů F-16 na nichž je tento „šílený“ manévr vidět.
Brzy po těchto událostech se objevila celý řada spekulací, co to vlastně bylo na belgické obloze vidět. Belgická armáda incident pečlivě a podrobně vyšetřovala. Poté byla uspořádána tisková konference, na které byly zveřejněny výše uvedené podrobnosti. Vyšetřováním pověřený velitel letectva plukovník Wilfried De Brouwer na tiskové konferenci prohlásil, že „v uvedenou dobu zde neoperovaly žádné americké letouny Stealth ani žádné jiné americké letouny či stroje NATO“.
Velitel belgického letectva plk. Wilfried De Brouwer.
Vyšetřování nepřineslo žádné vysvětlení. Byly vyloučeny tyto původy pozorování – balony, vzducholodě, rakety, letadla vč. stealth i bezpilotních prostředků, laserové produkce či zrcadlení. Tajemné objekty trojúhelníkového tvaru zůstaly neidentifikovány.
Takto po 25 letech vzpomíná na události tohoto UFO případu gen. De Brouwer.
(pokračování)