Princezny Jitřenka a Večernice

Je smutné, jak se lidé přestali dívat na oblohu. Ve městech moc příležitostí není, přesvětlili jsme si oblohu nesmyslnými bilboardy a špatně zkonstruovanými lampami, které z 50% svítí pánubohu do oken. Ale není to jen tím. Zkuste si vzpomenout, kdy jste se naposledy zadívali na oblohu. No, ano, máme „jiné starosti“. A tak se stále častěji stává, že nás zcela běžný úkaz přivede do rozpaků.

 

14. února 2017
20:00 – 20:30 hod
Nezdice (okr. Klatovy) balkon
Směr pozorování: ZJZ

„Objekt byl nad obzorem. Jasně svítil, oproti ostatním hvězdám až oslnivě. Velikostně objekt vypadal jako velmi velká jasná hvězda. Z dalekohledu byl vidět kruh se třemi zářezy na okraji. V kruhu bylo vidět hodně malých bílých světel. Před objektem se něco míhalo. Objekt se pohyboval velmi pomalu směr západ k zemi a zmizel za obzorem.“

Obloha v době pozorování (program Stellarium)

14. února 2017
17:00 – 17:40 hod
Otrokovice (okr. Zlín)
Směr pozorování: ?

„Šel jsem na večeři a všiml jsem si toho na obloze. Jsem si říkal že je vidět nějaká planeta nebo satelit, ale po půlhodině když jsem se vracel z večeře tak objekt byl pořád na tom samém místě. Vím jak se chová obloha z domácího pozorováni měsíce dalekohledem tak mi přišlo divné ze se objekt nepohl ani o kousek.“

Obloha v době pozorování (program Stellarium)

22. ledna 2017
19:45 – 20:00 hod
Popelná (okr. Prachatice), okraj lesa Reckerberk
Směr pozorování: Z

„Byli jsme s přítelem na posedu. Najednou mi říká, hele, téhle jasné hvězdy jsme si nikdy nevšimli. Mezi vrcholky stromů zářilo jasné světlo( jako hodně jasná hvězda). Střídali jsme se o dalekohled. Šlo o zářící předmět, který nejprve stál na místě, intenzita světla jen maličko kolísala. Tvar nebylo možné poznat díky záři. Po několika minutách se světelný bod začal pomaličku pohybovat směrem dolů. Stále zářil i skrze stromy v lese. Celou tu dobu jsem ho pozorovala dalekohledem já. Nakonec už světelný bod nebyl vidět, ale světelné paprsky pronikaly lesním porostem ve větší intenzitě, než bylo možné z běžného hvězdného nebe.
Tady se s přítelem rozcházíme, on si pak půjčil dalekohled a řekl, že už je to pryč. Já si myslím, že to přistálo.“

Nákres od svědka pozorování

Obloha v době pozorování (program Stellarium)

V těchto případech stačilo podívat se na mapku oblohy, nějaké astro stránky na webu, nebo se prostě zeptat na hvězdárně. Ano, v tuto dobu nám na obloze večer svítí nádherně jasná planeta Venuše. Protože tato planeta krouží kolem Slunce blíže než naše Země, vidíme jí vždycky v blízkosti Slunce. V těchto dnech těsně po jeho západu a nazýváme jí proto Večernicí. V polovině března nám začne mizet za Sluncem a zhruba od poloviny dubna letošního roku, jí budeme vídávat zase jako Jitřenku brzy ráno před východem Slunce na východě.

Venuše je v současné pozici Večernice druhým nejjasnějším objektem (po Měsíci) na noční obloze. Všimněme si údaje o její jasnosti – minus 4,5 magnitudy. Tento údaj označuje jasnost objektů na obloze, čím vyšší hodnota, tím méně jasný objekt je. Pouhým okem vidíme hvězdy asi do 6 magnitudy. Nejjasnější hvězdy mají kolem nulu až -1. Stupnice není lineární, ale logaritmická – v tomto případě každý stupeň znamená 2,5 násobnou změnu. To znamená, že např. objekt o jasnosti -4 magnitudy je 2,5 krát jasnější než objekt -3 magnitudy. Hodnota -4,5 u Venuše proto znamená hodně vysokou jasnost.

 

 

 

 

 

 

 

 

2 komentáře na “Princezny Jitřenka a Večernice”

  1. Pavel: Je to Venuše – jednoznačně. Svědkové dost přesně uvádějí kde ten objekt byl a přesně tam Venuše svítila. Je to dost obvyklý omyl: Podíváte se na tu planetu a jste si jistí, že se nehýbe. Za chvíli se podíváte znovu (a těsně u obzoru máte možnost porovnat přesnou polohu) a ejhle: ona je o kousek jinde! Zdá se vám, že se tedy dala do pohybu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*