Tajemné znaky na Hlízové věži

Hlízová věž  byla vždy považována za nejstarší část hradu Zvíkov. Ze současného pohledu je však jasné, že přesný „počátek“ hradu nelze nijak určit. Přesto platí, že současná podoba Hlízové věže pochází někdy z počátku 13. století. Těsně poté začala hlavní výstavba hradu v té podobě, jak jej známe. Stavbu prý prováděla písecká stavební huť, která vystavěla i hrady v Písku a Myšenci i nejstarší kamenný most v Čechách ve městě Písek.

Důkaz o tom prý kameníci zanechali ve svých značkách, vytesaných ve zdivu těchto staveb. Tak to alespoň tvrdí dosavadní oficiální publikace. Je to ale opravdu tak? A co nám ještě mohou ony tajemné značky odhalit?

hlizova_vezHlízová věž na Zvíkově

Reálie

Než však začneme spekulovat, pojďme se podrobněji podívat na Hlízovou věž. Její hranolovitý tvar a bosované zdivo z tmavého grandioritu jí odlišují od ostatních stavebních částí zvíkovského hradu.Tato 20 m vysoká a 12,5 m široká stavba má neobyčejně silné zdi – v dolní části jsou 3,5 m silné. Vnější plášť věže, viditelný na jižní a západní straně, tvoří 44 řad bosovaných kamenných kvádrů. Bosované kameny jsou na lícní straně opracovány jen na okrajích, zatímco střed je ponechán „nahrubo“. Právě pro tento charakteristický vzhled byla věž nazývána již ve středověku „hlízavá“ nebo „hlízová“. U spodních 14 řad kamenů je zhruba polovina opatřena vytesanou značkou. Vyšší vrstvy značky nenesou a na jejich lícní straně uprostřed jsou důlky – ty sloužily pro zachycení kamene do kleští.

krepnaNůžkové kleště, zvané krepny. (zdroj)

Zdá se tedy, jako by znaky na kamenech věže byly umístěny jen ve spodní části proto, aby byly ve výši pohledu – ve vyšších řadách by byly ze země nečitelné. Proč tedy ale nejsou znaky opatřeny všechny kameny? Faktem je, že podobné umístění značek je i na jiných stavbách. Znaky však nejsou jen na jižní a západní straně Hlízové věže. Najdeme je i na severní straně (uvnitř hradu) nebo ve sklepení.

severni-stenaseverní stěna věže

sklepznačka ve sklepě

Další značky však nacházíme i v různých částech hradu. Pochází od stejných kameníků, kteří stavěli Hlízovou věž? Jsou ze stejné doby, nebo jde jen o napodobení původních? Nezbývalo, než se pokusit všechny značky zmapovat a uspořádat k porovnání. To velmi komplikuje skutečnost, že některé znaky se opakují, jiné jsou zde jen jednou. Některé znaky lze obrátit o 90 nebo 180° a pak jsou shodné s jinými – jsou tedy totožné? Předpokládejme, že ano. V tom případě se na Hlízové věži vyskytuje celkem 47 typů značek:

znaky_vezznačky na Hlízové věži

Další znaky nalezneme především na arkádách hradního paláce. Vybarvené jsou ty, které se shodují se znaky na Hlízové věži:

palac_arkady

Vidíme, že z 23 znaků je shodných 8, tedy více než třetina. Další znaky najdeme v průčelí hradu:

znaky_palac_pruceli

Tady se shodují s Hlízovou věží pouze dva znaky, avšak více znaků je shodných se znaky na arkádách. Čtyři další znaky nalezneme ve sklepení pod hradní kaplí:

znaky_sklepeni_pod_kapli

Tady už není shoda žádná, dokonce ani s ostatními znaky na hradě. Pokud bychom tedy předpokládali, že jde o značky jednotlivých kameníků, zdá se, že jen někteří dodávali kameny pro více různých částí hradu. Nebo je to proto, že stavba různých částí hradu probíhala v delším časovém odstupu a kameníci se v průběhu času měnili?

Co vlastně znaky znamenají, kdo a proč je vytvořil?

Domněnky

Asi nejstarší spekulací je historka o knížeti Nezamyslovi, který údajně nechal postavit tuto věž v roce 760, přičemž znaky na ní jsou staroslovanským písmem. Autorem je rožmberský kronikář Václav Břežan (1568-1618). Není třeba ani dodávat, že tato historka je vycucaná z prstu bez jakéhokoliv historického podkladu.

Mnohem zajímavější je však výklad lidové tradice: jde prý o účet za stavbu věže. Znaky opravdu trochu připomínají písmo, některé se opakují, jsou v řadách a vyskytují se jen ve výši zraku. Jak se později ukáže, vlastně tento výklad není daleko od pravdy.

Podle domněnky Jana Erazima Vocela (1803-1871) mohla být Hlízová věž dílem Římanů.  Připomíná totiž podobné římské stavby v okolí Dunaje. Znaky na ní prý připomínají znaky pompejské – tedy staré italické písmo.

pompeii_temple_of_apollo_inscriptionnápis na Apollónově chrámu v Pompejích (zdroj: Wikipedia)

ukazka-starsi-rimske-kurzivy-na-voskovych-destickach-z-pompeji-z-roku-57-pr-n-lukázka starší římské kurzívy na voskových destičkách
z Pompejí z roku 57 př. n. l (zdroj: Wikipedia)

Dále je tu v 19. století velmi populární domněnka, že zvíkovskou věž vybudovali germánští Markomané, kteří naše země obývali v 1. a 2. století našeho letopočtu. V tuto dobu právě Hlízová věž dostala i své druhé jméno – Markomanka. Nutno říci, že omylem. Znaky na kamenech totiž měly být germánské runy. Jenže germánské runy Markomané tehdy ještě nemohli znát – podle odborníků se jejich vznik datuje o něco později – na přelomu 2. a 3. století.

osruths_cross_runesRunový nápis na kameni (Isle of Man, 10.stol.) (Zdroj Wikipedia)

 Zvíkov leží v místě bývalého keltského hradiště. V té souvislosti se nemohla neobjevit domněnka, že údajně nejstarší část hradu, Hlízová věž, je dílem starých Keltů a znaky na ní jsou keltskými magickými znaky. Taková domněnka se těžko vyvrací, protože vůbec netušíme zda a jaké používali Keltové magické značky.

Do řady spekulací se zařadily i domněnky o tom, že na kamenech zvíkovské věže jsou alchymistické symboly nebo astrologické znaky:

alchym_znakyněkteré alchymistické symboly

astroastrologické symboly

Když jsme u těch spekulací, musím zmínit i tu nejdivočejší, ale také nejpodivnější. Při vyslovení slova Glozel se každý archeolog osype. Právem. Nálezy ve středofrancouzském Glozelu nejprve vyvolaly obrovské nadšení, které ale přešlo v obrovské zklamání. V roce 1924 zde v malé propadlině nalezl mladý rolnický synek Emile Fradin kousky keramiky, hliněné destičky a úlomky kostí. Zpráva o nálezech se rozšířila a místo bylo velmi amatérským způsobem zkoumáno.  Po roce se vykopávek ujal amatérský archeolog Antonie Morlet a hned v počátečním nadšení udělal zásadní chybu. Za každý nález kopáčům vyplácel odměnu. A tak se množství vykopaných artefaktů rychle rozšiřovalo a dlouho nikomu nevadilo, že některé mají velmi pochybný vzhled. V roce 1927 došlo ke skandálnímu odhalení padělatelské dílny. Archeologové se od glozelských nálezů odvrátili a dodnes je považují za falza.

Nás však zajímají jen zvláštní hliněné destičky s podivnými znaky, nacházené v glozelském nalezišti již od počátku. Původně byly vydávány za důkaz paleolitického písma. Až teprve nedávno byly tyto destičky zkoumány novou metodou termoluminiscence týmem jaderných fyziků pod vedením skotského archeologa H.McKerrella. A výsledek? Získaná data ukazují stáří tabulek na dobu mezi 700 let př.n.l až 100 n.l. V této době žili na území Francie Keltové. Šlo tedy o nějaké písmo? Nebo magické znaky? V každém případě je zajímavé, že některé znaky jsou shodné s těmi zvíkovskými.

srovnani_glozelNěkteré značky z Glozelu jsou shodné se zvíkovskými …

Porovnání značek

Současní vědci nemají se zvíkovskými značkami problém. Jednoduše jsou to kamenické značky, vytesané v první polovině 13. století staviteli hradu Zvíkov. Možná bychom spíše měli říkat „autory přestavby hradu Zvíkov v 13.stol.“, neboť předtím zcela určitě nebyla na tomto místě zelená louka. Stejné znaky se prý nacházejí na dalších místech v Písku a okolí, kde působila stejná stavební huť.

Podle vzhledu a bosování zdiva Hlízové věže prý byli stavebníci ovlivněni architekturou sousedního rodu Štaufů v sousedství. Jenže řada odborníků právě s tímto názorem polemizuje. Podle D.Menclové (1) stavební huť, která působila na Zvíkově, byla sice ovlivněna štaufskou architekturou, ale prošla úplně jiným slohovým prostředím, než např. Černá věž v Chebu, která je někdy k té Hlízové na Zvíkově přirovnávána (2). Tato stavební huť se prý podílela na stavbě dalších staveb na Písecku. Je zajímavé a pozoruhodné, že nikde nenacházíme zmínku o tom, odkud k nám tito stavebníci vlastně přišli. Pouze si všímáme, že byli ovlivněni prostředím pocházejícím odkudsi z Porýní, Falce. Odtud také přišel jeden z prvních správců Zvíkova a významný lokátor Hirzo z Klingenbergu.

srovnani_zvikov_celkemSoubor všech značek nalezených na Zvíkově.

Pojďme si nyní tato tvrzení ověřit. Pokud se tedy stavební huť podílela na dalších stavbách na Písecku, měli bychom nalézt stejné značky stavebníků i na kamenech těchto staveb. Na prvním místě bývá zmiňován písecký most – nejstarší kamenný most v Čechách.

most_piseksrovnani_pisek_mostKamenný most v Písku (foto: Wikipedia).

Prostým porovnáním je vidět, že z devatenácti značek na mostě jsou s těmi zvíkovskými shodné jen dvě, s trochou fantazie tři. Další stavbou této kamenické stavební huti je hrad v Písku, kde bylo v nedávné době nalezeno několik nových značek:

pisek_hrad_modelsrovnani_pisek_hradStředověká podoba píseckého hradu (foto: Wikipedie).

Další stavbou, kterou má mít na kontě stejná stavební huť, je kostel narození Panny Marie. Stavba pochází také zhruba z poloviny 13. století, avšak první písemné zprávy o něm pochází až ze 14. století. Přesto je s jistotou zařazován mezi stavby provedené zvíkovskou stavební hutí. Na kamenech kostela můžeme nalézt také kamenické značky.

800px-kostel_narozeni_panny_marie_v_pisku_1srovnani_pisek_kostel_marieKostel Narození Panny Marie v Písku (foto: Wikipedia).

Dvě značky z devíti… Další stavbou zvíkovské kamenické huti měl být hrad v Myšenci, jenže z něj se nám toho moc nedochovalo a kamenické značky tam nalezeny nebyly. Pojďme se nyní podívat trochu dále. Jsou ještě někde stavby z tohoto období, kde bychom nalezli kamenické značky?

Nebudeme se zabývat složitějšími značkami z pozdějších období např. na Karlově mostě, nejsou těm zvíkovským ani podobné. Ale jedna stavba z 13. století na svých zdech podobné kamenické značky má a dokonce velmi hojné. Je vlastně zvláštní, že ještě nikoho nenapadlo tyto stavby nějak srovnat. Tou stavbou je bazilika svatého Prokopa v Třebíči.

trebic_podklasteri_bazilika_velka_apsidaBasilika sv. Prokopa (foto: Wikipedia).

Stejně jako Zvíkov byla přestavěna z původní románské kaple na pevnost, klášterní hrad. Stavba probíhala zhruba v letech 1240 – 1260. Na vnějších stěnách baziliky nacházíme kamenické značky:

trebic-03

Stejně tak i na vnitřních stěnách:

img_0429

A značky najdeme také ve sklepení:

img_0458

Kamenických značek v třebíčské bazilice se mi podařilo nalézt celkem 60. Není však jisté, jestli se mi podařilo zmapovat všechny značky.

srovnani_trebic_bazilikaKamenické značky v bazilice svatého Prokopa v Třebíči. Třináct shodných značek není málo!

Zkusíme se ještě podívat, jak to vypadá jinde v Evropě. Najdeme někde ve světě raně středověké stavby s množstvím kamenických značek na svých zdech? Zajímavé bude třeba srovnání se znaky na skotských časně gotických stavbách.

katedrala_sv_munga5srovnani_glasgowKatedrála sv. Munga v Glasgow – založení stavby v r. 1136 (foto: Wikipedia)

melrose_abbey_01srovnani_melrose_abbeyZřícenina katedrály v Melrose Abbey – založena r. 1136, stavba dokončena 1196 (foto: Wikipedia)

rosslyn_chapelsrovnani_roslynTemplářská kaple v Rosslynu – založena 1446 (foto: Wikipedia)

Když jsme v Evropě, nemůžeme pominout ani jednu nejkrásnějších a nejtajemnějších katedrál – katedrálu Notre-Dame ve francouzském Chartes, na jejíž kamenech také nalezneme řadu značek.

chartres_cathgaresrovnani_chartresKatedrála Notre-Dame v Chartres, postavena v letech 1194-1260 (foto: Wikipedia)

Nelze si nevšimnout, že řada kamenických značek na západoevropských gotických stavbách je stylově velmi podobná a vždy nalezneme i několik značek shodných se znaky, nalezenými na Zvíkově. Minimálně lze usuzovat, že styl a podoba kamenických značek na Zvíkově byla odvozena (nebo ovlivněna) od staveb v západní Evropě. Nejvíce shodných značek však najdeme na bazilice v Třebíči. Lze tedy usuzovat, že šlo o stejnou stavební huť, jejíž kameničtí mistři přišli odkudsi ze západní Evropy? A že stejní stavitelé se tedy podíleli na stavbě nejen Zvíkova a dalších staveb na Písecku, ale i baziliky v Třebíči?

Jenže u kamenických značek není nic tak jednoduché. Dosud máme představu, že jednotliví kameníci měli každý svojí značku, kterou opatřovali své výrobky a bylo tak možné jim spočítat mzdu za odvedenou práci. Značka se prý dědila, nebo odvozovala od příbuzných kameníka. Ale tady něco nesedí. Proč tedy nejsou značkami opatřeny všechny kameny stavby? Proč i ve spodních řadách zvíkovské Hlízové věže, jsou některé kameny bez značky? Předpokládáme, že o uložení a orientaci kamenů bylo rozhodnuto předem, protože bosování je vždy jen z jedné a u rohů ze dvou stran. Nemohlo se tedy stát, že by značka skončila otočením dovnitř zdi. A proč jsou prakticky všechny kameny v horní a hůře viditelné části věže bez kamenických značek?

I když jsme došli k tomu, že značky na Zvíkově jsou kamenickými značkami, zůstává zde stále mnoho otazníků. Komu byly určeny? Co znamenají, jaký mají smysl? A lze podle nich přesněji identifikovat stavitele?

Literatura:

  1. Dobroslava Menclová, České hrady, díl první, Odeon 1972
  2. Jiří Varhaník, Hlízová věž hradu Zvíkova, Průzkumy památek 1/2000
  3. Marcas de cantería en Escocia
  4. Images of medieval art and architecture, France – Chartres.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*