Čas agrosymbolů, čas experimentování

Agrosymboly se v naší republice objevují stále méně. Že bychom mimozemšťany nějak namíchli? Ne, nebojte se, takhle neuvažujeme. Faktem ale je, že se u nás agrosymbolů objevuje stále menší počet, přičemž v posledních letech šlo vždy o evidentní padělky, tedy obrazce vyšlapané lidmi. A letos zatím žádný…
 
 

Obilí však dozrává, a protože badatelská činnost by měla spočívat také na experimentování, do jednoho jsem se pustil. Využil jsem toho, že se v nedalekém poli objevil … no obrazec … spíš kus zváleného pole.

Tohle neměl na svědomí ani déšť a vítr, tedy faktory, které letos zdevastovaly velkou část našich polí, ale spíš nějaké zvířátko, které si na kraje pole vybudovalo pelíšek. Proč tedy nezkusit naše badatelské metody v praxi? Obilí, zválené zvířetem, nebude vykazovat žádné zásadní odchylky od obilí vyšlapaného lidmi.

Hned při odběru vzorků nebylo možné si nevšimnout jedné zvláštní věci. Obilí, sešlapané ještě ve stadiu zelené, či aspoň částečně zelené zralosti, se při sešlápnutí většinou ani nezlomí, ani neohne. Dojde jenom k přehnutí stébla, aniž by se porušily cévní svazky.

Takto přehnuté obilí žije dál a má snahu se narovnat. Protože již neroste, nemůže se narovnávat růstem do křivky, ale ohýbá se v koléncích. Obilí se tak postupně zvedá, aby dosáhlo opět kolmého růstu.

Takto se narovnávajících klasů bylo možné nalézt v polehlé části pole mnoho. V kontrolním vzorku z nepolehlé části pole nic takového pozorováno nebylo.

Zajímavé však bylo zjištění, co se děje s kolénky narovnávajícího se obilí. Prakticky všechny byly zduřelé, jakoby nafouklé.

Nebylo to však od poškození mikrovlnami nebo nějakým tajemným faktorem, jak se uvádí v literatuře. Tahle anomálie ukazuje na sebezáchovnou funkci obilí, které zmohutní v těchto kolénkách tak, aby mohlo dojít o ohnutí a růstu vzhůru!

Tak už bylo jasné, že provedený pokus s nasáváním barviva kapiláry stébel bude pozitivní i u stébel z polehlé části pole:

Závěr je zcela zřejmý. Položení obilí (ať již zvířetem nebo působením circlemakerů) rostliny úplně nezničí. Přehnutá stébla žijí dál a snaží se zvednout vzhůru. Pokud je nedorazí boty stovek zvědavců na argosymbolech, může se jim to i částečně podařit. Zduřelá a nafouknutá kolénka na stéblech jsou pak důsledkem toho, že rostlina soustředí veškeré své zásoby k tomu, aby se stébla mohla zvednout.

Mějme tyto poznatky na paměti, až půjdeme zkoumat nějaký agrosymbol.