Výročí – ing. Věnceslav Patrovský

A je tu další výročí, tentokrát vzpomínáme na nedožité 90. narozeniny nestora české záhadologie ing. Věnceslava Patrovského (*28.5.1926, +12.10.2000).

Věnceslav Patrovský patří neodmyslitelně k zakladatelům české ufologie a k prvním průkopníkům záhadologie u nás vůbec. Byl současníkem a spolužákem známého MUDr. Ludvíka Součka, jemuž dodnes přiznávají ohromné zásluhy za jejich obor nejen záhadologové, ale především fanouškové science-fiction.

 

Ing. Patrovský se k problematice UFO a záhadných jevů nedostal náhodou. Již od studentských let se zajímal o málo známé a neprobádané jevy. Po dokončení studia na VŠ chemicko-technologické se zabýval problematikou vzácných a stopových prvků. Patrovský vypracoval celou řadu fotometrických metod ke stanovení některých vzácných prvků. V roce 1956 mu o jejich analýze vychází první kniha. Účastnil se také zajišťování surovin pro výrobu germania a v roce 1955 se mu jako prvnímu v tehdejším Československu podařilo připravit čisté kovové gálium.

V dobách spuštěné železné opony, kdy podle výroků vůdců tehdejší vědy bylo UFO pouze „reklamou na Coca-colu“, našel v sobě Patrovský dostatek odvahy a síly čelit těmto snahám o bagatelizaci. V roce 1969 mu vychází kniha „Záhady létajících talířů“, v níž shrnuje tehdejší poznatky světové ufologie o tomto fenoménu. Jeho kniha se na dlouhou dobu stala jediným seriózním zdrojem informací pro české zájemce o UFO. K problematice UFO se ještě jednou vrátil svojí knihou „UFO stále záhadné“ (1991), v níž jsme nalezli téměř encyklopedický přehled toho, co bylo v té době o UFO známo. Obě ufologické knížky Patrovského se dnes velmi obtížně shánějí.

Věnceslav Patrovský se však nevěnoval pouze problematice UFO.  Soustavně se zabýval všemi tzv. paranormálními jevy. Aktivně se účastnil nejrůznějších konferencí, experimentoval a publikoval množství článků v odborném i populárním tisku. Svoje převážně i praktické zkušenosti publikoval v odborné práci „Vliv energií na organizmy a vodu“ a shrnutí jeho poznatků nalezneme v jeho knize „Od magie k biotronice“.

V posledních letech svého života spojil Patrovský své úsilí s karlovarským záhadologem Jiřím Kellerem. Výsledkem jejich spolupráce byla útlá, ale obsahově nabitá knížka „Encyklopedie hraničních jevů“, jež se stala nepostradatelným pomocníkem v orientaci mezi různými pojmy z oborů alchymie, biofyziky, léčitelství, proutkařství, psychotroniky, ufologie, astronomie i dalších oborů. Tato knížka je však výjimečná ještě něčím: uvádí totiž na pravou míru mnoho obecně vžitých omylů,  mylných tvrzení a špatně pochopených či překroucených faktů.

Celý svůj život neúnavně bojoval Patrovský proti častým omylům, falešným tvrzením a předsudkům, kterých se v oblasti záhadologie vyskytuje tak mnoho. Jeho kritika nebrala ohled na nikoho – mířila do řad nevzdělaných „rádobyzáhadologů“ stejně jako proti ochráncům „čisté“ vědy, kteří stejně jako jejich odpůrci často vytahují z rukávu nevědecké argumenty. „Pro pokrok vědy je tragické, že fantastové mají málo vědomostí a vědci málo fantazie – a někdy i těch vědomostí“ poznamenal kdysi. Myslím, že tahle věda by měla vejít do dějin záhadologie.

Je vcelku jasné, že svým často velmi kritickým a nekompromisním přístupem nezískal příliš mnoho přátel.  Jenže právě v osobě Patrovského můžeme vidět profil vědecky vzdělaného záhadologa, dívajícího se na svět realistickým pohledem a přesto nezahazujícího žádné zdánlivě fantastické řešení. Byl především praktik a celou řadu věcí se pokoušel experimentálně ověřovat. Mnoho technicky zručnějších záhadologů si podle jeho návodů postavilo i jednoduché přístroje a detektory či provedlo zajímavé experimenty. Osobně mohu potvrdit, že nebýt jeho návodu (a mnoha osobních praktických rad), zcela určitě by nebylo např. detektováno elektrostatické pole na některých kruzích v obilí (např. Žihobce 1994).

Existuje ještě nespočetné množství nevyřešených záhad a mnoho jevů žádajících vysvětlení. Čekají na nás. Základy badatelského přístupu byly u nás položeny prvními průkopníky, jako byl Věnceslav Patrovský.  Záleží jenom na nás, dalších badatelích, jak s jeho zkušenostmi naložíme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*