Stává se to velmi často. UFO má bohužel velmi špatné jméno nejenom u skeptiků, ale i u velké části veřejnosti. Pokud někde ve společnosti prohlásíte, že jste viděli UFO, dozajista uslyšíte poznámky o „ufonech“, v horším případě dotazy na množství vypitého alkoholu a podobně. Nakonec i u seriózních badatelů ufologů takový člověk brzy zjistí, že ti se snaží nejprve hledat nějaké „přirozené“ vysvětlení.
5.1. Psychologické jevy
5.3.1. Fantazie dokreslující pozorování
Pozorovatel má ale dojem, že spatřil něco velmi neobvyklého, zvláštního, výjimečného – a že okolí mu nevěří. Tato situace vede některé svědky neobvyklých jevů, že si svůj popis pozorovaného jevu začnou trošku dokreslovat. Objekt se ve vzpomínce postupně zdá větší, nápadnější, rychlejší i jeho chování se zdá být jako neobvyklejší. Tato snaha trochu přikrášlit své pozorování nemusí být vůbec vědomá, řada lidí si to vůbec neuvědomuje a jde jen o podvědomou reakci na pochyby a nedůvěru jejich okolí.
Je potřeba si uvědomit, že svědek pozorovaného jevu nikdy není a nemůže být objektivní. Byl přeci přímým účastníkem děje, který chceme posuzovat. Většina lidí nedokáže k neznámému jevu zaujmout neutrální postoj a zachovat si odstup. Je naprosto přirozené, že dotyčný člověk jako svědek se pozorovaný jev snaží vyhodnotit.
Pokud pozorovatel jevu dospěje k názoru, že viděl konkrétní věc, např. mimozemskou sondu, je jasné, že v následujícím popisování jevu zvýrazní všechny možné „mimozemské“ rysy pozorovaného jevu, zatímco ty, které by mohly poukazovat na něco jiného, pomine. S tím je třeba v takovém případě počítat. Svědek má na rozdíl od ufologa nebo odborníka většinou jen omezené možnosti jev případně vysvětlit a pokud v takovém případě dojde k názoru, že např. dotyčný objekt nebyl vrtulník s nočním osvětlením, ale mimozemský koráb, nelze mu to mít za zlé. Podle mého osobního názoru ani není úkolem ufologů mu takový názor vyvracet nebo se s ním přít, ale pouze mu nabídnout možnost jiného vysvětlení.
Čtěte také další díly seriálu.