Za více než 50 let kosmické éry, kdy lidstvo vysílá do vesmíru družice, se na oběžné dráze kolem naší planety shromáždilo více než 8500 těles větších než 10 cm. Z toho je funkčních družic zhruba 3300. Když si za jasného počasí uděláte chvíli a pohlédnete na oblohu brzy po západu slunce nebo před jeho východem, spatříte určitě nejednu z nich. Některé z nich svítí více, jiné méně, některé pravidelně mění jasnost. Občas jsou ty jasnější z nich považovány za UFO.
4.1. Kosmická technika
4.4.1. Kosmická technika na oběžné dráze
Charakteristické znaky:
– rovnoměrný přímočarý pohyb
– bílá barva
– večerní nebo ranní hodiny
– nejčastěji směr zhruba od západu k východu, nikdy ne obráceně
Družice krouží po oběžné dráze kolem Země rychlostí okolo 8 km/s. Protože se však pohybují v mnohem větší výšce než letadla (od 250 km více), je jejich zdánlivý (úhlový) pohyb zhruba stejný jako u letadel. Od letadla odlišíte družici snadno: letadla mají nápadný zábleskový maják, blikající v intervalu jedné sekundy. Některé družice však také během letu mění jasnost a to někdy velmi výrazně, zdá se, že pulsují někdy dokonce mizí a znovu se objevují. To je proto, že řada družic je stabilizována rotací kolem své osy. Protože družice nesvítí vlastním světlem, ale odražených slunečním svitem, projevuje se to pravidelným kolísáním jasnosti, jak se světlo odráží od lesklých ploch nebo panelů slunečních baterií. V některých případech to dokonce může navozovat dojem toho, že družice na své dráze trochu „šněruje“ – kličkování je ovšem optickým klamem.
S tím souvisí ještě jedna zákonitost: družice můžeme pozorovat v noci jen po západu slunce nebo před jeho východem. Kromě vrcholného léta, kdy je noc velmi krátká, se nám nemůže stát, že bychom pozorovali družici uprostřed noci. Je to proto, že družice pozorujeme z neosvětlené polokoule, ale na družici nad námi ještě musí slunce svítit, aby mohla odrážet jeho světlo. Ze stejného důvodu také většina družic „náhle zhasne“ ještě vysoko nad obzorem – to když vletí do zemského stínu.
Asi králem všech „UFO-družic“ je Mezinárodní kosmická stanice (ISS), která je velmi dobře pozorovatelná a je suverénně nejjasnějším umělým kosmickým tělesem, které můžeme pozorovat. Její přelety nad naším územím si můžeme snadno zjistit ZDE (přelety jsou počítány pro Prahu, pokud bydlíte jinde, lze se vrátit na hlavní stránku a zadat nejprve místo/observing site a pak si zadat All passes of ISS).
Další informace naleznete zde:
http://www.heavens-above.com/
http://mfweb.wz.cz/astronomie/22.htm
http://technet.idnes.cz/uklid-kosmickeho-smeti-07q-/tec_vesmir.aspx?c=A121030_165716_tec_vesmir_vse
http://fyzmatik.pise.cz/69167-zacpa-na-obezne-draze.html
http://www.vesmir.info/druzice/na-obezne-draze-je-nyni-cca-3300-funkcnich-satelitu.htm
Čtěte také další díly seriálu.
Pokud nelze odlesk družice pozorovat v noci, třeba v 01 – 03 hodin a navíc pozorované pohybující se světelné objekty jsou viditelné ve směru od západu k východu či od jihu na sever, jsou vnímány svojí září a velikostí jako okolní hvězdy, tak co to je když ne družice? A co to je, když se takových světel pohybuje p o obloze více najednou v nějaké formaci a to velmi rychle?
Bez zvuku, bez stopy za sebou, bez doprovodných blikajících světel jiné barvy?
V článku je uvedeno „kromě vrcholného léta“ – v tuto dobu je možné pozorovat družice prakticky celou noc – to je proto, že slunce neklesá příliš nízko pod obzor a družice letící dostatečně vysoko může osvětlovat.
Pokud se však na obloze pohybuje více svítících a neblikajících objektů souběžně, obvykle to bývají vypuštěné létající lampiony. Mohlo by jít i o ptáky, osvětlené pouličním osvětlením. Pokud jste něco pozoroval, není nic jednoduššího, než vyplnit pozorování na našich stránkách a počkat si na vyhodnocení.
tak dnes jsem ty světelné tělesa také spatřil bylo 2h a 50min nad našim barákem v Chebu neblikali bylo jich asi cca 30 nebyli přesně v řade ze země to vypadalo asi tak ..‘.’…‘:….“““.. ale připadalo to jako by spojeny provazem a letělo to směr severovýchod
tak co to vlastně nad nami přeletuje????????